Rubriky:

Atletika

Stojí za to se pořád trápit? Kubistu pochyby nezlomily, rodinné geny opět mění v úspěchy

3. března 2017 15:36 - Bělehrad

Před pěti lety běžel semifinále na mistrovství Evropy, probojoval se i na světový šampionát do Moskvy, kariéra půlkaře Jana Kubisty nabírala strmý vzestup. Pak z oválů na čas úplně zmizel, až letošní halová sezóna znamená pro pětadvacetiletého běžce velkolepý návrat. V rozběhu halového mistrovství Evropy předvedl suverénní výkon a ani sobotní semifinále pro syna bývalého českého rekordmana na patnáctistovce nemusí být v Bělehradě konečnou.

 

ČAS - Aleš Gräf

Zdálo se, že jste rozběh měl plně pod kontrolou.

Vzhledem ke složení rozběhu jsem si věřil, i na Amela Tuku, který měl zdravotní potíže a moc netrénoval. Tak jsem chtěl dobře seběhnout, vyhnout se strkanicím, nenabrat ztrátu a na finiš už jsem si věřil.

Na co si tady troufáte?

Nechci říkat, ale jestliže postupují ze semifinále tři přímo, chtěl bych o finále zabojovat, to je jediný cíl, který teď mám.

Kdybyste běžel v neděli finále, nedlouho po něm by vás čekala i štafeta na 4x400 metrů. Zvládl byste tuto kombinaci?

Je tam hodina a půl. Když to bude na mně, tak si určitě troufám, chtěl bych běžet štafetu, i kdybych byl ve finále. Myslím, že za hodinu a půl stihnu zregenerovat, v létě jsem zvládl čtvrtku padesát minut po půlce, teď je tam čtyřicet minut navíc. Ale uvidíme, jak to trenér Jirka Kmínek poskládá.

Poslední roky se vám nevedlo, co stojí za letošním vzestupem? Zdraví?

Hlavní důvod byly zdravotní problémy, které se táhly už od mistrovství světa v Moskvě 2013, další rok jsem se protrápil a v roce 2015 jsem prakticky vůbec neběhal. I loni byla ta sezóna taková slepená, teď jsem konečně vydržel zdravý. A já vždycky věděl, že budu běhat dobře, když budu zdravý.

Bylo těžké zůstat pozitivní, když zranění se tak táhla?

Určitě jsem měl pochyby, jestli mi za to vůbec stojí pořád se takhle trápit, protože roky ubíhaly. Ale kdybych nevěřil, že mám potenciál se vrátit na tuhle úroveň a běhat osobáky, tak bych to nedělal. I když si troufnu říct, že mé osobní rekordy nejsou na úrovni, na které by byly, kdybych vydržel zdravý…

Táta jako bývalý atlet vás povzbuzoval, ať vydržíte?

Určitě, ale táta se snaží být pořád pozitivní, neřešil, jestli budu běhat, nebo ne. Do ničeho mě nenutil, jen říkal, že geny pro sport máme v rodině.

To je pravda, váš mladší bratr Vojtěch hraje v obraně fotbalového Jablonce, kterému fandíte i vy. Ale jeho triumf nad Spartou jste minulý týden kvůli mistrovství republiky v Praze asi nestihl…

Stihl jsem druhý poločas! Vyklusal jsem se po závodě a s tátou jsme hned jeli do Jablonce. Udělalo mi to radost, i když, jak jsme bydleli v Praze, vyrůstal jsem na Spartě a fandím i jí. Ale pokud hraje Jablonec, tak je to jasné a samozřejmě přeju Jablonci. (úsměv)

Michal Osoba (Bělehrad), Právo

Zrušit


Časová osa: Atletika

Filtr článků - Atletika