Článek
Co takové rekordní smršti říkáte?
Jsem hrozně šťastná. Pořád tomu nevěřím, jsem překvapená. Chtěla jsem dobře reprezentovat svůj tým RunCzech Racing a na rekord nemyslela. I můj manažer mi pořád opakoval, ať na sebe nevytvářím před závodem žádný tlak, ale jsem v klidu.
Před cílem už jste ale asi věděla, že útočíte na světový rekord…
Asi kilometr před cílem mi to manažer hlásil, ale jinak jsem vůbec o čase nevěděla, řídila jsem se podle svého těla. I v cíli jsem byla překvapená.
Nevyděsily vás rychlé mezičasy? Na desítce jste byla v čase 30:04…
Už na pětce jsem viděla, jak je tempo vysoké. Ale spíš jsem z toho měla radost, věděla jsem, že moje tělo je na tom dobře.
Také jste se před patnáctým kilometrem vzdálila spolufavoritce Violah Jepchumbaové.
Ale já běžela svůj závod, s nikým jsem nesoutěžila, takže ani přesně nevím, kdy jsem Violah utekla.
Láká vás i maratón?
Teď určitě ne! To už je moc těžké. (úsměv) Ale chci teď běžet v Karlových Varech, tam se na půlmaratón těším.