Hlavní obsah

Kudlička ví, že může skákat s každým a vítr ho rozhodně nezaskočí

Londýn

Na mistrovství světa byl tyčkař Jan Kudlička už třikrát ve finále, loni na olympiádě v Riu skončil čtvrtý. K medaili mu zbývá poslední krůček. Přijde v Londýně? Při zdejších větrných podmínkách se dá čekat hodně nevyzpytatelný závod.

Foto: ČAS - Eduard Erben

Tyčkař Jan Kudlička se rozcvičuje v Londýně spolu se svou přítelkyní Jiřinou Ptáčníkovou.

Článek

Fouká i na stadiónu, nebo vás mohutné tribuny větru ušetří?

Byl jsem na stadiónu poprvé od olympiády a foukalo, až jsem z toho byl překvapený. Na to, jak je stadión relativně velký, tak mě to překvapilo.

Vy jste si letos vyzkoušel spoustu větrných závodů, může to být vaše výhoda?

Já se s větrem peru od začátku sezóny, když se rozběhnete a fouká proti, nabouráte si tu nit, na co jste se chtěl soustředit. A já se pak snažil v tréninku odstranit některé věci zažité ze skákání v blbých podmínkách. Kam jsem přijel, foukal vítr, až to bylo frustrující, jenže to se nehrálo na umístění, ale na výkon. Já si chtěl skočit pěkný výkon, a to se mi doteď nepovedlo. Tady ale půjde o umístění.

Můžete si vzít nějakou zkušenost z loňského medailového boje v Riu?

V Riu jsem se cítil super, ale v kvalifikaci jsem se na 560 zachraňoval na třetí pokus. A pak ve finále jsem skákal všechno na první. To je scénář, který chce v soutěži každý, ale ne vždy se povede. Já si z Ria můžu vzít, že se dá skákat s těmi nejlepšími.

Letos nedominuje Renaud Lavillenie, je boj o zlato nejotevřenější za poslední roky?

Spíš bych řekl, že průměr těch kluků je letos nějak vysoko. Kendricks je reklama na jistotu, on je schopný na pěti metrech předvést šestimetrový skok. Ze špičky skáče na nejkratších tyčích, takže i ve větru a dešti to zvládne líp. Polští kluci mají taky formu, Lavillenie byl zraněný v hale a je znát, že mu tak neběží nohy. Ale skákat nezapomněl…

Lídr tabulek Kendricks působí jako velký sympaťák, soupeřům radí i fandí…

Je sympaťák. Mně někdy přijde, že má snad ADHD (hyperaktivita s poruchou pozornosti). Já ho nikdy nezažil unaveného. On neumí jít ani na obědě normálně do fronty stoupnout si, on tam musí doklusat. Nevím, kde bere tu energii.

Reklama

Související témata: