Článek
Největším strašákem je pro něj tyčka. "Na vrhy bych hmotu nabral, s technikou bych se taky nějak popral, ale z tyčky mám respekt. Mám osobák tři metry a i kdybych skákal o metr víc, je to pořád málo," uvědomuje si.
Všestrannost mu přitom rozhodně nechybí. Až do juniorů byl výškařem, který umí 220 cm, nyní je domácí jedničkou na trati 110 m překážek. Zatím si desetiboj vyzkoušel jen jednou. "V roce 2000 jsem ho šel v Třinci a udělal jsem asi 6500 bodů, ale to jsem zakopl na překážkách a běžel je za osmnáct sekund a v disku nehodil ani třicet metrů, takže to nakonec nebyl tak hrozný výsledek," vybavuje si semifinalista letošního halového mistrovství světa.
Snad jen jedno vícebojařům závidí - atmosféru. "Jsem trochu exhibicionista, mám rád, když si můžu třeba při výšce roztleskat rozběh, zatímco na překážkách se musím soustředit na start," trochu ho mrzí.
Přesto ho k desetiboji nepřetáhne ani nejlepší všestranný atlet světa. "Roman byl i za tátou a asi na něj zapůsobil, protože ten se mě pak ptal, jestli bych to nechtěl zkusit. Ale mě nejvíc baví ty překážky a v nich mám ještě rezervy," říká rozhodně Sajdok.
