Článek
Jak se cítíte jako klíčový podkošový hráč národního týmu?
Situace, která zvyšuje tlak na můj výkon, pro mě není negativní. Spíš slouží jako motivace. Když vím, že na mně hra stojí, tak mě i víc baví. Je mi jasné, že trenér i fanoušci očekávají, že alespoň v nějakých ohledech zastoupím Honzu. I když jsme typově každý jiný, snažím se už během přípravy dostat ze sebe to nejlepší.
V čem jste jiný než Veselý?
Těžko se měřit s nejužitečnějším hráčem Euroligy. Honza je přece jen atletičtější a tím i komplexnější v obraně, kde já mám při výšce 217 centimetrů určité limity. Důležité je ale odvést svou práci pod oběma koši, ať už bráním na záda, doskokem nebo i střelbou. Nemám s takovou rolí problém, jsem za to rád a vlastně jsem v podobné pozici byl ve většině kvalifikačních zápasů, kde nám Veselka taky scházel.
Zleva Tomáš Satoranský a jeho spoluhráč z českého týmu Ondřej Balvín.
Reprezentace se vrací na mistrovství světa po 37 letech. Mohl to být pro vás vůbec dětský sen?
Nemůžu říct, že bychom se o tom někdy bavili. Takže se nedá mluvit o splnění snů, spíš cítím, že stojím před jedním z vrcholů kariéry. Už sama o sobě ta dlouhá pauza vypovídá o unikátnosti naší účasti.
Jak vás osobně herně posunulo už téměř devět let působení v cizině?
Věřím, že to všichni vidí z mého projevu na palubovce. Minimálně větší herní sebedůvěra a nasbírané zkušenosti musejí přinést zlepšení. Moc mi pomohlo, že jsem s Gran Canarií mohl dva roky po sobě hrát i evropské poháry.
Kanárské ostrovy jsou turisticky atraktivním místem, ale jaké to bylo hrát tam basketbal?
Problémem bylo neustálé cestování letadlem. Euroliga zveřejnila před sezonou tabulku, kdo kolik nalítá, a my s klidem druhým tým v pořadí překonali dvojnásobně. Strávili jsme ve vzduchu víc času i než všechna mužstva NBA, a to se ani nezapočítávala španělská liga. Kromě Tenerife ze sousedního ostrova pro nás každý zápas na hřišti soupeře znamenal let minimálně pět hodin, často kvůli přestupům i delší.
Měl klub k dispozici speciál, nebo jste létali i linkou?
Jen občas v Eurolize, do vzdálených destinací typu Ruska či Turecka, jsme dostali charter, ale nic opulentního. Pamatuju ale i masakr v podobě letu s nízkonákladovým aerolinkami. Klub se nám jinak snažil vycházet co nejvíc vstříc a hledal co nejpohodlnější letadla. Já se v žádném dopravním prostředku necítím stoprocentně pohodlně, ale když měříte hodně přes dva metry, tak s tím už musíte tak nějak počítat.
Zleva Šimon Puršl z ČR, Yousef Abu Wazaneh z Jordánska, Ondřej Balvín z ČR a Mohammed Shaher z Jordánska.
Jak tedy poskládáte své tělo do letadla?
Vždycky se u přepážky snažím, abych dostal místo u únikového východu, tam je přece jen víc místa na nohy. I když se do normální sedačky v podstatě nevejdu, už mi ani nepřijde, že bych trpěl. Za roky cestování s basketem jsem se naučil tohle nějak akceptovat. V kině si taky sedám vždycky nahoru, nikdy ne do první řady...
Po Estudiantes, Seville a Gran Canarii máte před sebou už čtvrté angažmá ve španělské lize. Proč jste se rozhodl přijmout nabídku nováčka z Bilbaa?
V Gran Canarii bylo poslední měsíce znát, že jména na papíře neznamenají automaticky dobré výsledky. Z třiceti euroligových zápasů jsme vyhráli jen osm a na domácí ligové scéně po dvou trenérských změnách stěží zachránili dvanácté místo. Mám ve Španělsku odehráno přes dvě stovky ligových zápasů a potřeboval jsem tým, kde budu mít skutečně vůdčí roli.
Nejlepší nabídka na stole byla právě od Bilbaa?
Přesně tak, z určitého pohledu se to může zdát jako krok zpět, protože klub má před sebou jen domácí soutěž, ale zase mi to pomůže soustředit se na různé věci v tréninku a na celkové zlepšování. A pokud ten čas využiju, posune mě to zase o kus dopředu.
Zleva český reprezentant Ondřej Balvín a Mourad Mabrouk z Tuniska.
Přicházíte do klubu, který byl před osmi lety vicemistrem Španělska a o dva roky později hrál i finále Euro Cupu, jenže pak se ocitl na hraně bankrotu a teprve letos se vrátil mezi elitu. Jaké budou jeho ambice?
Trenérem je tamní legenda, bývalý španělský reprezentant Alex Mumbru, a před podpisem smlouvy jsme spolu mluvili docela dost a řešili různé detaily našeho společného fungování. Předložil uvěřitelnou vizi, jak se Bilbao po oddlužení chce postupně vrátit tam, kde se dřív pohybovalo, ale prvotním cílem bude samozřejmě záchrana.
Zůstává pro vás vytouženou metou NBA?
V Utahu jsem se na letním kempu volných hráčů líbil, jenže nehledali nikoho na mé pozici. Kolikrát je to i tak, že musíte být pro ně něčím zajímavý. V zámoří teď po vzoru Golden State byl trend hrát bez klasických pivotů, jenže se to nějak rozpadlo, a tak se čahouni třeba zase budou vracet. Když zvládnu dobře příští sezonu v Bilbau, otevřené to je. Teď NBA absolutně neřeším, soustředím se na nároďák, a když se bude dařit v Číně, skauti si toho určitě všimnou.
