Hlavní obsah

Když se český holky poperou

Libor KalousSport.cz

Potahají se po žíněnce, jedna druhou párkrát pohodí, snaží se dostat z klinče. Jo, jo, i něžné pohlaví se umí poprat. Adéla Hanzlíčková a Lenka Hocková-Martináková, pěkné holky, které nesní o módních molech, ale o olympiádě. Z krásy jim nic nechybí, jenže vrcholový sport je dřina a zápas ve volném stylu dvojnásob. I když to nevypadá, tyhle sportovkyně toho i hodně naběhají.

Foto: Milan Malíček, Právo

Zápasnice ve volném stylu Adéla Hanzlíčková a Lenka Hocková-Martináková při tréninku.

Článek
Fotogalerie

Dvacetiletá Adéla Hanzlíčková válí ve váze do 63 kilogramů. Celkem už postupně slavila šest titulů mistryně České republiky. Sedmadvacetiletá Lenka Hocková-Martináková si drží váhu o deset kilo níže, domácí titul slavila už třináctkrát.

Závody, to je vrchol, ale předtím jsou měsíce a roky dřiny. A nejen v tělocvičně. „Objemové přípravy je hodně, opravdu hodně. Ze šedesáti procent běháme. Jezdíme na hory, dáváme kopce, hodinové běhy. V závodní fázi už jde spíš o rychlejší sprinty, abychom udržely rychlost. Ale v objemu je pro nás běhání hodně důležité," říká o pekelné nutnosti Lenka. „Už jsem si zvykla," směje se Adéla.

Kluci pomáhají

První výběh, druhý, třetí. Dvě fáze denně na horách nejsou výjimkou. Úsměv stranou, vyměknout nemůžou. „Jezdí s námi i kluci, tak to je lepší, vytáhnou nás k lepšímu výkonu. Pokud bychom byly jen my dvě, tak to nás tolik nenakopne," přiznává starší Lenka, která se zápasu nezbaví ani v rodině. Manžel ji trénuje. „Někdy toho je moc, ale on ví, už zná míru," nadhodí s úsměvem.

I když běh prolíná jejich zápasnický svět každý den, běžecké závody jim nic neříkají. Ale dát pětadvacet kilometrů na jeden zátah není problém. Ač je to k nevíře, když na ně pohlédnete. „Někdy člověk doběhne a má toho plné zuby, nejhorší jsou schody," dostává zimnici Lenka při vzpomínce na stadión Na Julisce.

Ještěže jsou tu ti kluci. „Chodíme s nimi i na žíněnku, to nám pomáhá. Oni nechtějí prohrát, takže je o rivalitu postaráno," říká mladší Adéla.

Adéla Hanzlíčková, váhová kategorie do 63 kg
Mistrovství Evropy – kadetky3. místo
Mistrovství Evropy – seniorek5. místo
Grand Prix - Německo3. místo
Mistrovství Evropy – juniorek3. místo
Mistrovství Evropy do 23 let2. místo
6x Mistryně České republiky

S kluky adrenalin, ovšem mezi sebou ne. Naopak. „Já tohle tedy nepociťuju, my si ani nekonkurujeme, protože každá jsme v jiné kategorii, spíše si pomáháme," tvrdí pohodářsky Adéla, která před pár týdny přivezla stříbro z mistrovství Evropy do třiadvaceti let.

Časy si neměří, ale v posilovně se hecnou. Muže standardního typu strčí do kapsy. Lenka má maximum přes 70 kilogramů v tlaku na lavici, Adéla dřepne 130 kilo.

Taktika, síla, technika, rychlost, výbušnost. To vše potřebují pro zápas. Však už také dostaly nabídku, jestli nechtějí okusit populární zápasy v kleci. Obě reagují jen úsměvem, zatím jsou zápasnice, reprezentantky sportu, který není pro něžné pohlaví nejrozšířenější.

Když se lidé lekají

„Většinou lidi zaujme, pokud řekneme, co děláme. Chtějí vědět víc. Když jim to vysvětlíme, tak se trochu polekají. Ale my nejsme takové typy, které by pouštěly hrůzu," rozesměje se mladší. „Ve světě jsou horší," přitakává Lenka.

Obě chtějí za rok na olympiádu. Cíl je jasný, ale je to těžké. "Hodně záleží na losu, můžete si vytáhnout mistryni světa, špatně se vyspíte," přemýšlí nahlas Lenka o dlouhé kvalifikační cestě pod pět kruhů.

Sport je živí, jako občanské zaměstnankyně jsou placeny ministerstvem vnitra, je to jejich práce. Krása, řeknete si, ale má své limity. Tím jsou výsledky. Pokud ty nejsou, může přijít konec. Děkujeme, odejděte.

„Jsme placené od výsledku, každý rok se prodlužuje smlouva, myslím, že tím jsme hodně svázané. Při podepsání nám oznámí cíle," přiznává Lenka. Pro letošní rok mají být do pátého místa na mistrovství Evropy a také tu je kvalifikace na olympiádu.

Saunový oblek? To je igelit

Trénink, stres, bydlení na ubytovně, ztráta soukromí a také hlídání váhy. Témata, která ve sportu nikdy nekončí. „Shazuju běžně čtyři kila. Saunu dávám den před vážením, jinak průběžně moc ne. Snažím se držet, ale je to těžký boj. Nepřála bych vám vidět můj jídelníček po Evropě," propuká Adéla v smích a zapadá při vzpomínce do křesla.

„Snažíme se jídlo držet na uzdě, používáme také saunové obleky. Vlastně je to igelit. Třeba po tréninku na dopocení. Nebo jdeme běhat a máme na těle také igelit. Ale po závodech se člověk trochu zprasí," není za jedničkářku Lenka.

Tou určitě není mladší Adéla. Své dovednosti předvedla už i na veřejnosti. „Byla jsem na hodech, povídali jsme si a jeden kamarád byl odvážný. Debata ho asi rozvášnila, tak se chtěl pořád rvát. Říkal, že se stejně po sobě jen válíme. Nechtělo se mi, ale stále mě přemlouval. Takže jsem ho zvedla za nohy a hodila. Padl nešikovně a vypadl mu kus zubu. Od té doby se nenechám vyhecovat, raději říkám, že hraju ping-pong."

Lenka Hocková-Martináková, váhová kategorie do 53 kg
Mistrovství Světa – juniorek7. místo
Mistrovství Evropy – seniorek8. místo
Grand Prix - Rakousko1. místo
Mistrovství Evropy – seniorek5. místo
Univerzitní Mistrovství Světa5. místo
Grand Prix - Ukrajina5. místo
Grand Prix – Německo3. místo
13x Mistr České republiky

Reklama