Článek
Účastníky dvacetitýdenního pozorování byli studenti elektrotechniky. Byli rozděleni do dvou skupin. Jedna podstupovala po celou dobu aerobní tréninkový program, zatímco druhá nedělala nic. Vědci změřili jejich stresové reakce na začátku i na konci výzkumného programu. Takovýto experiment s sebou ovšem většinou přináší mnohá rizika a záludnosti.
Doposud totiž nebylo zcela jasné, zda sportovci lépe zvládají stres, anebo lidé zvládající lépe stres také více sportují. Dále měli experimentátoři často problém navodit v laboratorních podmínkách vhodné úrovně stresu. V Karlsruhe na to vyzráli se studenty ve zkouškovém období. Na konci výzkumu dostali všichni na 36 hodin snímače tepové frekvence a pokračovali ve svém běžném životě - včetně zkouškového období s množstvím náročných examenů.
A doposud jen lákavá hypotéza se stala skutečností. Probandi s dostatkem pravidelného pohybu vykazovali v době testů a zkoušek ve škole vyšší variabilitu srdeční činnosti, která napovídá, že se dotyční lépe vypořádávali s aktuálními stresovými situacemi. Konečně tedy bylo potvrzeno něco, co milovníci pohybu (běžci pak obzvláště, vzpomeňme na runners high) na sobě pozorují zcela pravidelně: Pohyb léčí, uvolňuje psychiku a člověk se cítí více v pohodě.
Pravidelnému běhu lze zcela bez okolků připsat snižování rizika srdečního infarktu, snižování krevního tlaku a cholesterolu, redukci hmotnosti... Možná by stálo za to jít si dnes zase zaběhat, co říkáte?
