Hlavní obsah

Koukalová je vděčná za podporu fanoušků: Každý palec se počítá!

Jablonec nad Nisou

Poslední závod sezóny v jabloneckých Břízkách vyhrála a tak k letošnímu světovému titulu ze závodu na 7,5 km přidala ve středu i ten český za supersprint. Především ale Gabriela Koukalová poznala na vlastní kůži obrovský zájem domácích biatlonových fanoušků, v jejichž obležení byla na každém kroku. Při nájezdu do posledního kola už si s nimi nadšeně plácala, před cílem si pak vzala vlajku a exhibičně projela posledních pár metrů pozadu.

Foto: Vít Černý, ČTK

Gabriela Koukalová s fanoušky při biatlonové exhibici.

Článek
Fotogalerie

Biatlonová rozlučka se sezónou

Co jste říkala na ten obrovský divácký zájem při exhibiční tečce za sezónou?

Beru to jako největší ohodnocení, jakého se můžu při své práci vlastně dočkat. Kdybychom udělali nějaký prostřih do minulosti, tak pět šest let zpátky, nikdo by nevěřil, že se u nás někdy odehraje něco takového. Tehdy se mě spousta lidí ptala, jestli biatlon, co dělám, je to jak se jezdí na kole a běhá. Teď už ale snad všichni v Česku vědí, o čem tenhle sport je. Pro nás všechny je poctou, jakou popularitu tady biatlon za poslední dobu získal a celá reprezentace má zásluhou na tom, jak se to zvedlo.

Jak vám osobně ta popularita změnila život?

Žiju daleko víc v rychlém tempu. Ve stresu, mám to hodně nalinkovaný, což jsem zrovna nikdy nechtěla. Na druhou stranu, když vidím, že tím, co dělám, můžu pomoct jiným lidem kolem, tak to celé má asi daleko hlubší význam, než si teďka jsem možná schopna vůbec připustit.

Takže si ten kontakt s fanoušky spíš užíváte?

Když tady vidím to jejich nadšení, tak si říkám, jak jim jen poděkovat za tu podporu. Že sem proudili lidi ze všech koutů republiky, to je pro nás všechny největší možná lichotka. Kolikrát čtu dopisy od fanoušků a jsem ráda za každé zpříjemnění života, které, doufám, mají díky mým výsledkům. Ani nevím, jak to lépe vyjádřit slovy, jenom mě to celé dojímá.

Takže vás tady ani nebolela ruka z té spousty rozdaných podpisů?

V euforii člověk zapomene, i kdyby měl v ruce kilovou propisku, že něco podepisuje. Bylo moc fajn, že přišli lidé, kteří nám drží celou zimu palce a šoupou nás po televizní obrazovce očima k cíli. Já jsem jim opravdu vděčná, každý palec se počítá.

Sezóna ale definitivně skončila, co vás nyní čeká?

Vím, že teď přijdou zase jiné povinnosti, už to nebude jen o tréninku, spaní a jídle. Přichází čas jiných aktivit, těším se na každý den a věřím, že se během toho volna od biatlonu dostanu do takového stavu, že pak zase v olympijské sezóně správně nastartuju ten závodní motor.

Už víte, jak bude vypadat dovolená?

Pořád ještě ne, manžel mi to nechce říct, že prý půjde o překvapení. Petr je na tohle expert, u nás doma jsme samé překvapení a já to mám ráda. Takže se těším, je mi vlastně jedno kam vyrazíme, hlavně abychom měli chvíli klid, dva týdny jen pro sebe.

Vydržíte se jen válet?

Pro sportovce je typické, že remcají, že mají málo volna a pak je chytne mánie, že musí zase to tělo nějak týrat. Mám to stejně. Nejdřív dělám hrdinku, jak budu odpočívat, ale po dvou třech dnech zjistím, že bez sportu nemohu vydržet ani hodinu a jdu si zaběhat nebo zacvičit.

Reklama