Článek
Proč jste nejlepším cyklistou všech dob právě vy?
Nevím, jestli jsem nejlepší v historii. Maximálně ve své době. Těžko se to dá nějak srovnávat s Indurainem nebo Armstrongem. Není důležité být jen šampiónem, ale musíte zůstat stejný a mít respekt k soupeřům.
Syn Axel jde ve vašich šlépějích. Jste jeho velký fanoušek?
Držím mu palce. Měl jsem radost, když na olympiádě v Aténách vybojoval bronz v silničním závodě. To mně se nikdy nepodařilo. Alespoň se medaile v rodině zkompletovaly...
Příští rok bude jezdit v německém týmu T-Mobile. Otevře mu to cestu k lepším výsledkům?
Jeho soupeři zůstanou stejní, ať jezdí kdekoliv. Záleží jen na něm.
Koho ze současných cyklistů obdivujete?
Mistra světa Bettiniho z Itálie, Španěla Valverdeho nebo Boonena od nás z Belgie.
Je v současném pelotonu někdo, kdo může vyhrát sedmkrát Tour de France, jako Armstrong?
On byl rozený šampión. Dokázal přemoci rakovinu a famózně se vrátil. Jenže on všechno v sezóně směřoval jen k výsledku na Tour. Kdyby to tak dělali všichni, na menší závody už by nikdo dobrý nejezdil. Tour je hitem a podobně jako Armstrong k tomu přistupují i další. To je škoda.
Proti poslední návštěvě České republiky před devíti lety jste pohubl. Začal jste víc jezdit na kole?
V roce 2004 jsem byl na operaci a musel jsem zredukovat váhu. Pravda je, že se snažím víc sportovat. Letos jsem ale moc kilometrů nenajezdil, jen necelých sedm tisíc... Když jsem závodil, bylo to i třicet pět tisíc.
Kolik znáte českých cyklistů?
Dalera z olympiády v Tokiu, pak Smolíka, který je taky mým vrstevníkem. A z těch mladších Svoradu, Padrnose, Konečného nebo Hrušku.
A co Sosenku, držitele světového rekordu v hodinovce? V roce 1972 jste ho měl i vy...
Vím, že ten rekord překonal, ale osobně ho neznám. Přesto mám k takovému výkonu respekt a uznání. Je to nesmírně prestižní disciplína, člověk bojuje jen sám se sebou.
Co pro vás bylo v kariéře nejtěžší?
Obětovat všechno tréninku a každý den podstupovat tu dřinu. Ale jinak to nejde ani dnes.
Proč jste i po ukončení kariéry zůstal u cyklistiky?
Na kole jsem se vlastně narodil a už bez něj nedovedu žít. Věděl jsem, že u cyklistiky musím zůstat.
Daří se vám jako výrobci kol?
Vždycky jsem byl perfekcionista, ve všem musím být co nejlepší. Naše firma sídlí u Bruselu, ale nejsme žádný gigant. Máme 31 zaměstnanců.