Hlavní obsah

Merckx: Na kole jsem se narodil a už bez něj nedovedu žít

Zřejmě nejslavnější cyklista všech dob, v pátek 61letý Belgičan Eddy Merckx, přijel potřetí v kariéře do České republiky. V Brně coby úspěšný výrobce kol zahájil veletrh Sport Life a do pavilónu zaměřeného na cyklistiku přilákal stovky fanoušků.

Článek

Proč jste nejlepším cyklistou všech dob právě vy?

Nevím, jestli jsem nejlepší v historii. Maximálně ve své době. Těžko se to dá nějak srovnávat s Indurainem nebo Armstrongem. Není důležité být jen šampiónem, ale musíte zůstat stejný a mít respekt k soupeřům.

Syn Axel jde ve vašich šlépějích. Jste jeho velký fanoušek?

Držím mu palce. Měl jsem radost, když na olympiádě v Aténách vybojoval bronz v silničním závodě. To mně se nikdy nepodařilo. Alespoň se medaile v rodině zkompletovaly...

Příští rok bude jezdit v německém týmu T-Mobile. Otevře mu to cestu k lepším výsledkům?

Jeho soupeři zůstanou stejní, ať jezdí kdekoliv. Záleží jen na něm.

Koho ze současných cyklistů obdivujete?

Mistra světa Bettiniho z Itálie, Španěla Valverdeho nebo Boonena od nás z Belgie.

Je v současném pelotonu někdo, kdo může vyhrát sedmkrát Tour de France, jako Armstrong?

On byl rozený šampión. Dokázal přemoci rakovinu a famózně se vrátil. Jenže on všechno v sezóně směřoval jen k výsledku na Tour. Kdyby to tak dělali všichni, na menší závody už by nikdo dobrý nejezdil. Tour je hitem a podobně jako Armstrong k tomu přistupují i další. To je škoda.

Proti poslední návštěvě České republiky před devíti lety jste pohubl. Začal jste víc jezdit na kole?

V roce 2004 jsem byl na operaci a musel jsem zredukovat váhu. Pravda je, že se snažím víc sportovat. Letos jsem ale moc kilometrů nenajezdil, jen necelých sedm tisíc... Když jsem závodil, bylo to i třicet pět tisíc.

Kolik znáte českých cyklistů?

Dalera z olympiády v Tokiu, pak Smolíka, který je taky mým vrstevníkem. A z těch mladších Svoradu, Padrnose, Konečného nebo Hrušku.

A co Sosenku, držitele světového rekordu v hodinovce? V roce 1972 jste ho měl i vy...

Vím, že ten rekord překonal, ale osobně ho neznám. Přesto mám k takovému výkonu respekt a uznání. Je to nesmírně prestižní disciplína, člověk bojuje jen sám se sebou.

Co pro vás bylo v kariéře nejtěžší?

Obětovat všechno tréninku a každý den podstupovat tu dřinu. Ale jinak to nejde ani dnes.

Proč jste i po ukončení kariéry zůstal u cyklistiky?

Na kole jsem se vlastně narodil a už bez něj nedovedu žít. Věděl jsem, že u cyklistiky musím zůstat.

Daří se vám jako výrobci kol?

Vždycky jsem byl perfekcionista, ve všem musím být co nejlepší. Naše firma sídlí u Bruselu, ale nejsme žádný gigant. Máme 31 zaměstnanců.

Reklama