Hlavní obsah

Zlaté české ručičky jsou motorem karavany slavné Tour de France

Praha

Jsou nepostradatelní. Pří nedělním finiši slavné Tour de France sice nebude mít Česká republika žádného zástupce z řad cyklistů, přesto se ve Francii rozhodně neztrácí. Flotila jedenácti mužů se totiž během francouzského putování ohání, co se dá, aby doprovodná auta dokončila závod v dobré formě a kondici a patří jim za to obrovský kredit...

Škoda na Tour de France

 
Článek

Už patnáctým rokem totiž servis vozidel největšího závodu planety obstarává tým Radovana Berana. „Jde o práci od časného rána do noci, ale současně i otázku prestiže. Kluci musí být šikovní při opravách, schopní rychle se rozhodovat, poradit si v kritických chvílích a současně umět číst mapy i se pohybovat v koloně,“ vysvětluje Radovan Beran, který na Tour šéfuje servisní tým Škoda.

Jedenáct mužů pečuje o 250 automobilů, které jsou oficiálně součástí Tour de France, jejímž partnerem je mladoboleslavská automobilka. Jenže schopnosti českých mechaniků neunikly pozornosti ani pilotům dalších vozů, a tak mnohdy dorazí s prosbou o opravu i novináři či lidé s Tour spjatí, ovšem nepatřící do oficiálního seznamu servisovaných vozidel. „Takže v konečném součtu šplhá číslo opečovávaných strojů ke třem stovkám,“ říká Beran.

Opraví téměř cokoliv

Nejčastěji jeho lidé mění přední skla, nárazníky, blatníky, páté dveře či zrcátka. K dispozici jsou dva kamióny náhradních dílů a menší nákladní auto, kde je výbava potřebná k opravám.

„Před naším nástupem měla na Tour zastoupení jiná značka. Když se něco stalo, prostě přivezli jiné auto. My jsme změnili zaběhnutá pravidla. Na pumpách nebo plácku v dosahu cíle jsme schopní opravit téměř cokoliv,“ upozorňuje Beran, že jeho lidé zvládají opravy pod širým nebem a bez speciálního dílenského zázemí. Jen pokud dojde na problém s převodovkou či na zásadní trable s motorem, využívají se servisy nasmlouvané v dosahu trati. „Totálku jsme naštěstí zatím řešit za těch patnáct let nemuseli,“ usměje se Beran.

Zatímco dva mechanici, stejný počet klempířů a lakýrník míří každé ráno v osm hodin do cíle etapy, další dva mechanici jsou v doprovodném vozidle součástí karavany, aby byli k ruce, pokud by byla nutná menší oprava přímo na trati. „Měli bychom končit v osm večer, ale to se nedaří,“ krčí smířlivě rameny Beran.

Ředitelské auto má prioritu

„Minulý rok jsme třeba měli pronajatou lakovnu na volný den a opravovali šest aut najednou. Začali jsme v sedm ráno, končili v devět večer,“ vybavuje si Beran. Největší opravu řešil přede dvěma lety. „Tehdy na ředitelské auto někdo naházel u hotelu květináče. Měnili jsme kapotu, sklo, sloupek, bylo třeba opravit dost dílů. Dělali jsme to celou noc. Ráno byl slavný červený superb nachystaný. Ředitelské auto má absolutní prioritu. Dokonce už si na něj vozíme nastříkané díly,“ říká Beran.

Jeho lidé jsou schopní vozidlo, kde byl zničen blatník a přední nárazník, uvést do původního stavu za dvě hodiny včetně požadovaných barev. „Snažíme se držet laťku hodně vysoko,“ upozorňuje Beran, že k cyklistické elitě prostě zákonitě patří elitní servisní schopnosti.

Přestože je součástí největšího závodu planety, moc si jej neužije. „Závod vlastně nevidím. Jsem pořád jen v zázemí. Kluci, co mají službu, jsou alespoň v karavaně a něco vidí, ale mně to nevadí. Já nejsem úplný fanoušek cyklistiky. Jen si vyslechnu výsledky, ale že bych je prožíval, to ne,“ přiznává Beran.

Jako šéf servisního týmu absolvuje ještě třetí Grand Tour sezóny, kterou je španělská Vuelta. Dva měsíce z roku je tak mimo domov. „V minulosti jsem jezdil i na italské Giro. Vyrazil jsem v květnu, vrátil se domů pořádně na konci září. Dvě akce už jsou v pohodě,“ směje se Beran.

Reklama

Související témata: