Hlavní obsah

Vrátil jsem se k metodám, které ctil táta, říká cyklokrosař Šimůnek

Jan KrůtaPrávo

Minulou sezónu by cyklokrosař Radomír Šimůnek nejradši vymazal z hlavy. Po smrti otce, čtyřnásobného mistra světa, jakoby se zasekl. Hlava se nedokázala koncentrovat, a když k tomu ještě kvůli častým pádům vypovídalo i tělo, nestálo to za nic. V květnu bouchnul do stolu a začal od nuly. Změnil trenéra a už se zase dostává do své někdejší formy.

Foto: Fotobanka Profimedia

Cyklokrosař Radomír Šimůnek.

Článek

Dá se říct, že na cyklokrosových tratích už zase jezdí ten starý dobrý Šimůnek?

Doufám, že se vracím zpátky na vrchol. Ještě k tomu chybí více top výsledků, ale nejdřív bylo nezbytné stabilizovat výkonnost, abych se pravidelně umísťoval v první desítce. To zatím poměrně vychází.

Jak moc se na vás podepsal odchod táty ze světa?

Víc než dost. Na kole jsem kvůli psychickým problémům a zraněním tolik neseděl, v podstatě jsem vařil z vody. Konkurenceschopný jsem byl až někdy v prosinci. Jenže po dvou závodech jsem si zlomil klíční kost. Pak jsem začal trénovat na mistrovství světa, ale tam přišel další pád a zranění žeber... Prostě bych celou tu sezónu nejradši hodil za hlavu. Té smůly bylo dost a doufám, že už jsem si jí vybral. Ale to já říkám pokaždé a pak se zase něco stane...

Ale v nové sezóně to vypadá o mnoho lépe...

Když jsem neměl technické problémy a neslezl jsem z kola, skončil jsem pokaždé v desítce. Pro mě je tohle výhra. Ztratil jsem de facto rok a nemohl jsem čekat zázraky.

Co všechno jste změnil?

Dal jsem si delší volno. Kamarád Jarda Friede (bývalý cyklista) mě přivedl na trenéra Viktora Zapletala, který spolupracuje třeba s bikerem Jardou Kulhavým. Já se v tréninku trochu plácal, chvíli jsem jezdil i podle sebe. S Viktorem jsme to zkusili a od začátku jsme si sedli. V podstatě jsem se vrátil do systému, který mě naučil taťulda. Viktor má podobné vize, které míval i on. Do přípravy jsme zařadili i nějaké nové prvky. Víc odpočívám a soustředím se hlavně na svoje výkony.

Jak se chystáte na nadcházející týdny, které bývají označovány za nejtěžší období v sezóně?

Byli jsme s celým týmem na soustředění ve španělském Benicassimu, kam jezdíme každý rok. Je to kousek od Villarrealu, který hraje španělskou fotbalovou ligu. Dokonce nám teď nabízeli lístky na středeční Ligu mistrů s Neapolí, ale já radši odpočíval. Tohle je de facto poslední možnost, kdy člověk může trénovat v teple čtyři až pět hodin denně. Tenhle víkend už naplno začne těžká série.

Kolik závodů vás čeká?

Dva hned o víkendu, Antverpy a Overijse. Následující víkend znovu dva závody: GvA v Essenu a svěťák v Namuru a pak šest dalších startů do 1. ledna. Jedu celé vánoční turné. Závodím 20., 23., 26., 28. a 30. prosince, hned 1. ledna je GvA v Baalu, kde bydlí Sven Nys. Takže vánoce nic moc, ale už jsem si na to za ta léta zvykl. Moje přítelkyně Lucie za mnou 19. prosince přiletí a do Čech se vrátíme až 2. ledna. Těším se na naše první společné vánoce. V březnu to bude rok, co jsme spolu.

Takže vás to táhne víc do Čech?

Pendluju mezi Belgií a Českem. Paradoxně jsem se po letech vrátil do Plzně. Moje přítelkyně shodou náhod bydlí o šest vchodů dál, než jsem kdysi bydlel s našima. Dokonce jsem ve stejné ulici chodil do školy. Žili jsme tam do mých dvanácti let, než jsme se přestěhovali do Kamenice.

Před pár dny jste podepsal s vaším týmem BKCP Powerplus novou smlouvu na příští sezónu. Byla to zdlouhavá jednání?

Moc ne. Podepsáno jsem neměl, ale neřešil jsem to. Naučil jsem se mít chladnou hlavu. Přišla nabídka od jednoho holandského týmu, a když jsem to oznámil šéfovi, za deset minut jsem dostal nabídku od něj. A ještě lepší...

Máte vůbec během sezóny čas na jiné aktivity?

S Jardou Friedem jsme založili projekt Cycling Talent na podporu mladých závodníků. Byl to sen mého taťky a já cítil jako povinnost něco takového zrealizovat. A mám obrovskou radost, jak se to během pár měsíců rozjelo. Máme šikovné závodníky a získáváme nové partnery. Snažím se pomáhat, jak to jde.

Reklama