Hlavní obsah

Ujedeme brzdám, vtipkoval Kulhavý s Hynkem v Africe, když drtili zbytek světa

Praha

Hrdost a pýchu mohou cítit sportovní fanoušci při pohledu do historických statistik závodu Cape Epic, nejtěžší etapové bitvy světa dvoučlenných bikových týmů. Za poslední tři roky mělo Česko vždy zástupce na nejvyšším stupínku, v posledních dvou letech navíc i na druhé příčce. Proč jsou Češi tak dobří?

Foto: Michal Červený

Dva nejlepší týmy Cape Epic 2015. Zleva Christoph Sauser, Jaroslav Kulhavý, Kristián Hynek a Alban Lakata.

Článek
Fotogalerie

Kulhavý a Sauser vyhráli Cape Epic 2015.

„Letos jsme měli s Kristiánem největší formu z celého startovního pole," přemítá Jaroslav Kulhavý, olympijský medailista a vítěz Cape Epic 2013 a 2015. Přitom jel v týmu Specialized se Švýcarem Christophem Sauserem.

Nespletl si tedy český elitní biker jméno? „Jarda byl fenomenální. Christoph za ním šetřil síly a několikrát se udržel, přestože bylo patrné, že jede na hranici sil," přitakává v cíli druhý Kristián Hynek, jehož parťákem v Topeak Ergon týmu byl Rakušan Alban Lakata.

A jak hodnotí vlastní vystoupení samotní Češi na stupních? „Forma byla fakt super. Po dvou letech jsem v zimě neměl problémy a forma byla super. Přes sedm set závodních kilometrů je obrovské plus do sezóny," lebedil si Kulhavý. „I moje forma byla velmi dobrá. Lepší než v minulé sezóně. Párkrát se stalo, že jsme mohli zaútočit, když Christophovi docházely síly. Jenže Alban taky nevydržel, takže jsme s Jardou museli čekat," vykládá Hynek.

„Při jedné etapě byly naše dva týmy v úniku. Měli jsme náskok před zbytkem startovního pole, úplně na čele jsem jel já s Kristiánem. Asi padesát metrů vzadu byl Chris s Albanem. Tak jsem v legraci říkal, že jim odjedeme," vtipkuje Kulhavý. „Je fakt, že Jára v jednom okamžiku v legraci říkal, jestli těm našim brzdám neujedeme," přitakává s úsměvem Hynek.

Plno za devět vteřin
Cape Epic je bitva, která nemá mezi bikery obdobu. Láká nejen profesionální elitu, ale i amatéry z nejrůznějších koutů světa. Na startu každého ročníku závodu stojí šest set dvoučlenných týmů. Prvních sto čísel pro ročník 2016 bylo prodáno za devět vteřin. Další zájemci žijí v nejistotě. Pět set volných čísel rozdělí totiž loterie!
Start v závodu přitom pro amatéry není levnou záležitostí. Přijde v přepočtu na sto dvacet tisíc korun na tým. K tomu je třeba připočíst náklady na dopravu do JAR. Odměnou těm, kteří stíhají plnit časové limity etap, je korunování elitními bikery slavících o pár hodin dříve vítězství.
Přihlášky na vůbec první Cape Epic v roce 2004 byly přijímány tři dny. O rok později už byla čísla obsazena za čtyři hodiny a 51 minut. V roce 2010 pak bylo startovní pole naplněno za jediný den.

Dominance Čechů přitom není odrazem nedostatečného obsazení závodu. „Když si člověk vezme výsledky světových pohárů, nejlepších čtyřicet lidí na startu bylo. Ale jede se ve dvojicích, tudíž špičku představuje dvacet týmů," přemítá Kulhavý. „Výsledková listina Cape Epic mnohdy není zcela vypovídající, protože spousta skvělých dvojic odpadne kvůli technickým či zdravotním potížím, nebo jim prostě dojdou síly. Navíc nevyhráváme jen Cape Epic. Česká jména jsou na nejvyšších stupních i v dalších velkých závodech bikerů," upozorňuje Hynek.

Ideálním obrazem z pohledu fanoušků by bylo spojení dvou borců, kteří v Africe slavili triumf při posledních dvou ročnících. Že se Kulhavý sejde s Hynkem v jednom týmu je však nepravděpodobné. „Příští ročník bude asi bez mé účasti. Prioritou pro mě je obhajoba zlata na olympiádě v Riu," přemítá o budoucnosti Kulhavý. Druhý z českých vítězů Cape Epic má jasno: „Na devadesát procent se vrátím. Alban má všechna umístění od pátého místa po druhé, jen první nikdy nebyl. A já si chci pocit vítězství zopakovat."

Reklama