Hlavní obsah

Nejsem popravený a zničený, tvrdí Bárta po náročné Tour. Jaké má ambice v Riu?

Praha

Přes 3500 kilometrů má v nohách český cyklista Jan Bárta. Po Tour de France, kterou absolvoval v prvních třech červencových týdnech, se nyní už chystá přímo v dějišti her na olympijské vystoupení v Riu. „Jsem ohromně natěšený,“ říkal s úsměvem jednatřicetiletý rodák z Kyjova, když mířil do Brazílie.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Český cyklista Jan Bárta před odletem na OH do Ria.

Článek

Stačil jste během týdne, který zahrnoval cestu z Francie a následný přesun do Ria, vstřebat únavu z Tour de France?

Jsem úplně v pohodě. Nejsem zdaleka tak popravený a zničený jako v některých předešlých letech. Už minulý rok to bylo dobré a letos je můj stav ještě lepší. Asi jde o odraz skutečnosti, že jsem jel pátou Grand Tour. Čím jsem starší, tím míň dojíždím unavený.

Skončil jste 88., v etapě byl nejlépe jedenáctý, často jste se objevil v úniku. Jak vyznívá hodnocení vlastního vystoupení na Tour?

Některé etapy mohly být lepší, s jinými jsem spokojený. Jeli jsme na Emanuela Buchmanna, jehož úkolem bylo umístění v nejlepší dvacítce. O jednu příčku to nevyšlo, ale i tak bylo vedení spokojené.

Bylo hodně složité přepnout z koncentrace na Tour během pár dnů k olympijským povinnostem?

Vůbec. Nešlo o nic těžkého. Právě naopak. Po Londýnu jde o můj druhý olympijský start a já se ohromně těším.

I proto, že dostanete šanci ukázat při časovce své schopnosti?

Ano. Časovka v Riu a její profil se mi hodně líbí. Čtyřiapadesát kilometrů, jsou tam hodně těžká stoupání s poměrně velkým sklonem. Chtěl bych se rozhodně dostat mezi deset nejlepších.

Jenže boj s chronometrem vás čeká ve středu 10. srpna, přičemž o čtyři dny dříve pojedete závod s hromadným startem, kde se předpokládá vaše pomoc Leopoldu Königovi. Bude dostatek času na regeneraci?

Je fakt, že na mistrovství světa bývá opačný program. Po časovce, která je kratší, se lépe regeneruje. Ale mohu si skočit na masáž, absolvuji pochopitelně vyjetí. Udělám vše, abych tělo dostal z únavy a byl hodně vysoko.

Je vůbec možné se během tří volných dnů vzpamatovat ze závodu dlouhého 256 kilometrů, kde budete 40 kilometrů ve stoupání, osm kilometrů na kostkách a musíte vstřebat přes pět tisíc výškových metrů?

Jde o velmi těžký závod, ale zase nejde o nic tak neobvyklého. Třeba Paříž-Roubaix má 250 kilometrů a Milán-San Remo téměř tři sta. Výškových metrů možná tyhle slavné klasiky nezahrnují tolik, ale jde o pěkné ostré podniky.

Bude vám vyhovovat podnebí, jehož se někteří z cyklistů obávají?

Očekávám, že podmínky budou jako u nás v létě, což mně nevadí. Nejsem závodník, který preferuje některou roční dobu.

Skončí cyklista Jan Bárta v olympijské časovce v první desítce?
Ano
78,5 %
Ne
21,5 %
Celkem hlasovalo 3093 čtenářů.

Reklama

Související témata: