Rubriky:

Cyklistika

Pod Apeninami urval životní výsledky a říká: Giro je srdcovka! Atmosférou, italštinou i jídlem

4. května 2017 18:02 - Praha

Je nejúspěšnějším českým cyklistou v historii cyklistického závodu Giro d'Italia. Roman Kreuziger stál na startu podniku, který letos čeká stý ročník, třikrát. V roce 2011 vydřel pátou příčku, což je maximum českého borce ze závodů Grand Tour, a ovládl soutěž jezdců do 25 let, o rok později bral pro změnu etapový triumf. Jaké jsou vzpomínky třicetiletého rodáka z Moravské Třebové na slavný závod?

 

Laurent Gillieron, ČTK/AP

Letos slaví Giro jubileum. Měl jste ho v plánu, nebo jste od začátku sezóny věděl, že v Itálii nepojedete?

Giro mám opravdu rád, ale v posledních letech trpím menší alergií na pyly. A teď všechno kvete... Ani italské kopce, přestože jsem tam zajel dobré výsledky, mi tolik nesedí. Když jsem přestoupil do týmu Orica, hned bylo dané, že pojedu Tour de France. O Giru jsme se vůbec nebavili.

S čím ho máte spojené?

Mám na něj vzpomínky už od dětství. Vybavuju si, že jako malý kluk jsem vždycky seděl odpoledne u televize a sledoval etapy. Každému se asi vybaví jména závodníků jako Cipollini nebo Pantani, to jsou legendy.

Poprvé jste se na start postavil v roce 2011 a skončil pátý. Jak na tenhle ročník vzpomínáte?

Jel jsem jako lídr Astany. Měl jsem takové divné jaro, bylo to jo a ne. Ale věděl jsem, že pro Giro bych měl být v pohodě. Vozil jsem bílý dres pro nejlepšího jezdce do pětadvaceti let, v několika etapách bojoval o nejvyšší stupně. Taky se mi vybaví etapa na Monte Zoncolan, kde jsem totálně vybouchnul. Spíše ale převládají pozitivní vzpomínky.

Soutěž o bílý dres jste nakonec ovládl. Bral jste tehdy triumf prestižně?

Moc ne. Nebavilo mě chodit každý den na pódium. S odstupem to vidím jako úspěch. V Astaně byli zvyklí vyhrávat, byli zklamaní, že jsme neměli celkové prvenství. Ale ovládli jsme týmovou klasifikaci a bílý trikot byl určitou náplastí.

Vážně pro vás pravidelná cesta na pódium představovala přítěž? Ani trošku jste si neužíval všechnu tu slávu?

Ztrácel jsem čas tiskovou konferencí, když kluci odjížděli na hotel regenerovat. Tak jsem to tehdy vnímal. V tu chvíli to prostě byla věc navíc. Ale teď jsou vzpomínky na tyhle momenty určitě příjemné. Moc rád bych si je zopakoval.

Když jste se na Giro vrátil o rok později, vybojoval jste triumf v horské etapě s finišem v Pampeagu. Bylo to zadostiučinění poté, co jste ztratil naději na absolutní pořadí?

V etapě na Gau jsem totálně bouchnul, v týmu byly rozepře, Tiralongo a Gasparotto se mě ale snažili podržet. Následující den jsem se postupně rozjížděl, nakonec zaútočil a dotáhl to do vítězného konce. Byla to moje první a zatím pořád jediná vítězná etapa na Grand Tour. Navíc byla v cíli tehdy přítelkyně, dnes manželka Míša.

Patří vám dva nejlepší české výsledky z Grand Tours v podobě páté příčky z Gira 2011 a z Tour de France 2013. Mají tahle umístění stejnou hodnotu?

Páté místo z Gira má určitě velkou cenu, ale Tour je prostě něco jiného. Navíc při ní byl scénář takový, že jsem pracoval pro Španěla Contadora a stejně jsem dojel pátý. I proto má tohle umístění větší hodnotu.

Může letošní Giro obsazením i trasou výjimečně zastínit Tour?

Je to složité. Všichni pořád porovnávají Giro, Tour a Vueltu. Náročností je Giro každý rok opravdu mimořádné. Ale renomé Tour je velké a pro závodníky z celého světa si stojí prostě jinak. Vždycky zůstane číslem jedna a nikdo mi to nevymluví.

Závodil jste už na čtrnácti Grand Tour, čtyřikrát jste byl i na Vueltě. Jak vyznívá srovnání tří největších etapových podniků planety?

Giro má fantastickou atmosféru, fanoušky, skvělé hotely, excelentní jídlo. To je prostě super. Tour sleduje celý svět, mediální pozornost je neuvěřitelná. Vuelta je příležitostí pro kluky, kteří byli na jaře nebo v létě zranění. Pokud jsou na jejím startu závodníci z Gira či Tour, přijedou trošku vystřílení. Ale rozhodně to není tak, že je Vuelta snadná. Etapy jsou náročné, bývá velké horko.

Jsou italští tifosi kolem trati Gira temperamentnější a vášnivější než příznivci při Tour?

Jsou famózní. Mému srdci je kvůli italštině, jídlu i atmosféře bližší Giro, ale Tour de France mi sedí víc. I když ji člověk chvílemi nesnáší, tak ji miluje.

Byť budete letošní Giro sledovat jen jako divák, kdo je podle vás největším favoritem?

Asi Quintana z Movistaru. Rád bych v popředí viděl i Itala Nibaliho a myslím, že by mohl úplnou špičku atakovat můj týmový parťák Adam Yates.

Vincenzo Nibali, který vyhrál všechny tři Grand Tour, byl v začátcích kariéry vaším týmovým parťákem. Dalo se už tehdy tušit, že bude výjimečný?

V současném pelotonu se vítězstvím ve všech třech největších etapácích může pochlubit už jen Contador. Když jsme s Nibalim začínali, nikdo nemohl vědět, jak úspěšný bude. Vincenzo je dobrý kluk, kdykoliv mu napíšu, během chviličky odpovídá. A když jsme na společných závodech, tak se dost často vyhledáváme a probíráme novinky z rodinného života. Určitě s ním mám vřelejší vztah než s Contadorem.

Radek Malina, Sport.cz, Právo

Zrušit


Časová osa: Cyklistika

Filtr článků - Cyklistika