Článek
Před letošní turínskou olympiádou jste se chtěl vrátit k závodění. Myslel jste to vážně, nebo to byl jen reklamní trik na pomoc organizátorům?
Uvažoval jsem o tom. Bylo by velkolepé se vrátit. Ale zároveň je složité začít znova a prokousávat se zpět mezi nejlepší.
Jak moc lyžujete?
Jen měsíc v roce. Ale nezapomněl jsem to.
Jak vypadá váš všední den?
Po třicet letech na horách by nebylo špatných třicet let u moře. Mám dům na Sardinii a užívám si pláží. Zvlášť když v zimě jsem byl pořád nastydlý. A taky cestuju. Spíše v Evropě. Ameriky a Japonska jsem si při lyžování užil dost.
Sníte o tom, že byste ještě chtěl zkusit něco nového kromě toho, že prezentujete nejrůznější firmy?
Jsem spokojený s tím, jak žiju. Ale proč třeba nenatočit zajímavý reklamní spot? Uvažuju i o lyžařské škole. Je toho víc. Ale sen vyloženě nemám. Chci hlavně, aby svět poznával Alberta. Už ne Tombu. Prostě někoho reálnějšího než toho, koho léta světu vnucoval italský tisk.
Jaký tedy je Alberto?
Při obědě byste to poznali víc. Kluk, který má rád legraci. Je obyčejný.
Pomyslel jste, coby pověstný dobyvatel žen, už i na ženění?
Bylo by to těžké, pořád jsem hodně na cestách, ale je mi už devětatřicet a mohl bych o tom uvažovat. Teď na to ale myšlenky nemám.
Před lety jste točil s Michelle Hunzikerovou, bývalou partnerkou Erose Rammazottiho, film Alex lariete. Jaké máte zkušenosti coby herec?
Hrál jsem karabiníka, muže se seriózní tváří. Ne to pravé, co jsem já. Byla to ale dobrá zkušenost. Šlo to v televizi i v kině. Ale v létě, ve hluché sezóně. Kdybych do toho zas šel, muselo by to s produkcí být jiné.
Co takhle vrátit se do lyžařského kolotoče v roli trenéra?
Člověk tu chuť občas pocítí. Ale zatím trénuju jen malé děti.
Jak se vám líbí trendy, které lyžování nabralo po vašem odchodu ze scény před osmi lety?
S krátkými lyžemi přišli zrovna, když jsem končil. Udělali mi to snad naschvál. Líbí se mi to. Je jednodušší na nich jet, ale krásný pohled na lyžování jako v dobách, kdy jsem závodil třeba se Stenmarkem, už není.
