Hlavní obsah

Kanonýrka Vítečková po dvou měsících chystá návrat k basketbalu

PRAHA

Více než dva měsíce trvala nucená pauza basketbalistky Evy Vítečkové, která od začátku února byla mimo hru kvůli tříštivé zlomenině malíčku na pravé ruce. Teď už ale kanonýrka pražského USK a reprezentace vyhlíží návrat na palubovky. Pokud pro ni ve středu dobře dopadne kontrola v motolské nemocnici, ráda by se hned zapojila do přípravy s týmem a na konci týdne by se mohla objevit v úvodním semifinále nejvyšší soutěže, kde USK narazí na Slovanku nebo Strakonice.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

SEva Vítečková

Článek

"Možná bych to už zkusila, protože basket mi už docela chybí," řekla v dnešním rozhovoru s ČTK Vítečková. Devětadvacetiletá hráčka se zranila 4. února v odvetě osmifinále Evropské ligy s italským Tarantem. I když se čekalo, že naskočí do hry dříve, léčba se protáhla.

"Problém byl v tom, že šlo o docela nepříjemnou tříštivou zlomeninu. Ale ta dvouměsíční pauza je v takových případech prý docela normální. Pan doktor mi říkal, že už také nejsem nejmladší, takže se všechno hojí déle," popisovala s úsměvem Vítečková.

Zažila nejdelší přestávku v kariéře

Vicemistryně světa z loňského roku a členka All star týmu šampionátu pořádaného v České republice kvůli zlomenině malíčku zažila nejdelší nedobrovolnou přestávku ve své kariéře. I když si chvíli užívala "výpadek" ze zažitého stereotypu, teď už by se zase ráda naplno vrhla do basketbalu.

"Když se mi to stalo, tak jsem si na chvíli orazila, ale poslední dva týdny, kdy jsem aspoň začala se střeleckým tréninkem, je to při zápasech na střídačce už docela nuda. Čím dříve se vrátím, tím lépe. Trochu mě začínají svrbět ruce," řekla Vítečková.

Po zranění její ruku téměř měsíc "zdobila" sádra. Pak se musela věnovat důkladné rehabilitaci, což trvá dodnes. "Lepší se to, ale malíček pořád třeba ještě úplně neohnu. Chodím na magnetoterapie, s rozhýbáváním mi pomáhají i fyzioterapeut a kondiční trenér. Je potřeba to doléčit se vším všudy," uvedla basketbalistka ze Žďáru nad Sázavou.

Poslední dva týdny také už bere do ruky míč a při individuálních trénincích oprašuje střelbu, svoji výstavní disciplínu. A ke svému překvapení prý má solidní úspěšnost. "Ale také si říkám, jestli to po té pauze není jen falešná forma. Pravda se ukáže až v zápasech. Je rozdíl zastřílet si v klidu a bez nervů při tréninku a pak to potvrdit i v zápase," poznamenala Vítečková.

"Nezahálela jsem"

Věří, že se rychle dostane i do zápasového rytmu. "Byla jsem sice zraněná, ale nezahálela jsem. S kondičním trenérem Alešem Kaplanem jsme hodně při individuálních trénincích pracovali na tom, abych si tu obecnou kondici udržela. Ale zátěž v utkání je samozřejmě o něčem jiném. Takže se na začátku asi budu trochu trápit," upozornila Vítečková.

Se spoluhráčkami se na hřišti poprvé od zranění potkala na tréninku v pondělí při střelecké přípravě. Když ji lékaři naplno ve středu "uschopní", Vítečková se plánuje okamžitě zapojit do plnohodnotné přípravy. "V posledních dnech už necítím, že by mě malíček nějak omezoval. Uvidíme, jak to půjde při tréninku. Samozřejmě to budeme ještě tejpovat," plánovala Vítečková.

Finiš české ligy a očekávané finále s Friscem Brno by si ale nerada nechala ujít. Závěrečné zápasy v domácí soutěži ji mají naladit i na červnový evropský šampionát v Polsku, kde budou Češky obhajovat pozici nejlepšího evropského týmu z loňského MS.

Reklama