Článek
Rusky ve čtvrtfinále světového šampionátu v České republice senzačně prohrály s Běloruskem. Třiatřicetiletá Hammonová sice téměř neslezla z palubovky, sehrála přes 36 minut čistého času, také nasbírala nejvíce bodů ze svého týmu. K ničemu to ale nakonec nebylo. Zatímco tým USA slaví postup do semifinále, ona musí v dresu své nové vlasti překonávat bolest z vyřazení.
Rusové byli vždy ti zlí
Když bylo malé Rebece sedm, viděla v televizi americký film "Rudý úsvit". Válečný snímek popisuje fikci třetí světové války, ve které Sověti napadnou Spojené státy. Malá Becky byla z filmu tak vystrašená, že se doopravdy bála toho, že jednou vtrhnou do jejich domu ruští vojáci a odvedou si rodiče pryč. Vyznění filmu poplatné politické situaci v USA 80. let bylo jasné: Američané jsou ti dobří a Rusové zlí.
S tímto přesvědčením i díky dalším podobným filmům vyrůstala Rebecca stejně jako drtivá většina jejích vrstevníků minimálně do pádu železné opony, ostatně spousta Američanů bere Rusy jako "ty zlé lidi z Východu" i dnes. O to větší šok připravila Hammonová všem americkým vlastencům před dvěma lety, kdy se stala občankou Ruska a dokonce se rozhodla sbornou reprezentovat na olympiádě v Pekingu.
Rebecca Hammonová (vlevo) a Hana Horákováfoto: ČTK/Igor Šefr
Od jedné z nejpopulárnějších amerických basketbalistek a hvězd profesionální WNBA to bylo bráno jako "rána pod pás". Hammonová byla rázem vyvrhelkou a zrádkyní Ameriky. K vysvětlení jejího šokujícího rozhodnutí je však třeba se vrátit o něco zpátky - před březen 2008, kdy definitivně zavrhla americký dres.
Amerika o ni nestála
V létě 2007 basketbalová federace USA oznámila dlouhý seznam jmen, z kterého se bude vybírat tým pro nadcházející olympiádu v Pekingu. Jméno Hammonové v něm chybělo. Zklamaná rozehrávačka poté podepsala lukrativní smlouvu s CSKA Moskva, kde působil i tehdejší kouč ruské reprezentace Igor Grudin. Rozčarovanou Hammonovou pak nebylo těžké přesvědčit, aby se pokusila dostat na olympiádu v jiném dresu.
"V mojí basketbalové kariéře jsem si ze všeho nejvíce přála reprezentovat Spojené státy. A celé ty roky jsem vyrůstala s představou, že si jednou za USA zahraji na olympiádě. Nebylo mi to dopřáno a tak budu hrát za Rusko. Ale pořád jsem na sto procent Američankou, miluji svoji zemi. Dres, který budu oblékat, nikdy nezmění to, kdo doopravdy jsem. Nemá to nic společného s tím, co cítím ve svém srdci," prohlásila emotivně Hammonová po obdržení ruského občanství a vlně kritiky ze strany americké veřejnosti.
Další neúspěch
Nebylo to pro ni jednoduché, o změně občanství přemýšlela přes čtyři měsíce. Dlouho se radila se svými bývalými i současnými trenéry, se všemi přáteli, a nejvíce pochopitelně s rodinou. "Moje máma o mě měla strach. Bála se, že se ke mně budou lidi chovat ošklivě a označí mě za zrádkyni nebo něco podobného. To táta k tomu přistoupil pragmaticky. Řekl mi ať do toho jdu, když o mě USA nemají zájem."
V Pekingu byla nakonec naturalizovaná Hammonová co se týče statistik jednoznačně nejlepší hráčkou ruského výběru. Nevyšel ji jen jeden zápas - semifinále turnaje proti USA. Jinak výborná hráčka zaznamenala pouhé tři body. Letošní vyřazení už ve čtvrtfinále MS ovšem musí být o dost bolestnější.
