Článek
Ještě během dvou volných dnů, které měl český tým ve Švýcarsku mezi skupinou a play off, jí na mobilu vyskakovaly gratulace. „Tolik zpráv jsem asi nikdy nedostala. Příjemný pocit,“ neskrývala radost česká kanonýrka.
Už v minulosti dokázala rozhodovat přípravné zápasy proti elitním týmům, na světových šampionátech ale střelecky tolik nezářila. Až teď proti Slovenkám nastřílela stejně gólů jako při předchozích dvou účastech na MS dohromady.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
V reprezentaci září s třináctkou na dresu, ale jinak je jejím osudovým číslem 66, které si i nechala vytetovat na ruku. Začala s ním extraligovou kariéru v Liberci, nosí ho teď v Ostravě a na zádech ho měla i během svého švýcarského angažmá.
„Šla jsem tam hned po maturitě, na dva roky. Byla to velká zkušenost, naučila jsem se německy, druhý rok jsem bydlela sama, tak jsem se o sebe musela postarat. Dalo mi to hodně do života,“ cení si.
Do Liberce se vrátila kvůli škole, ale tamní Technickou univerzitu nedokončila. A tak přišel další florbalový přesun, tentokrát v rámci republiky. Jejím novým domovem je Ostrava a Nové Mexiko.
Tak se jmenuje komplex bazénu a restaurace, kde pracují i další české reprezentantky z ostravského FBC Nela Kapcová a Denisa Kotzurová. „Ale zavírat to tam nemuseli, když jsme všechny tady,“ usmívá se Mlejnková.
Během švýcarského angažmá pracovala jako au pair a ve fast foodu, v Ostravě využila plaveckého kurzu. „Začala jsem jako instruktorka, po chvilce jsem přidala i pozici manažera bazénu. Mám na starosti recepci, obsazování lidí… Přitom myslím, že nejsem moc typ, který by mohl lidi vést, tak se zase naučím něco nového,“ připouští.
A možná ji i výkony v Neuchatelu přiblíží k dalšímu angažmá v zahraničí. „Záleželo by na nabídce. Švýcarsko by bylo snazší, ale možná by mě lákalo něco nového, i když bych se musela učit jazyk,“ připouští myšlenky na působení ve Finsku či Švédsku.