Rubriky:

Ostatní

Když jsem nervózní, střílím nejlíp, smál se nový mistr Evropy a držitel místa na OH v Tokiu

7. září 2019 22:02 - Praha

Od loňska, kdy se začalo střílet o účastnická místa pro olympijské Tokio 2020 se nalepila na brokovnici sedmatřicetiletého Jiřího Liptáka smůla. Patří sice do absolutní světové špičky v disciplíně trap, ale k vytouženému cíli mu na velkých závodech chyběl tu bod nebo dva, v horším případě skončil daleko v poli poražených. Až v sobotu v italském Lonatu mu konečně štěstí ukázalo přívětivou tvář. Skvělým výkonem doslova smetl soupeře a získal nejen titul mistra Evropy, ale k němu i účastnické místo pro olympiádu. Při rozhovoru pro Sport.cz a Právo bylo slyšet, jak mu spadl kámen ze srdce...

 

Archiv: Jiří Lipták

Jak probíhal závod od páteční kvalifikace?

V pátek nám nepřálo počasí, foukal silný vítr, pršelo. První den byl klíčový. Začal jsem čistou pětadvacítkou, ale ve druhé sérii jsem udělal tři chyby. Podepsalo se na nich počasí. Všechno špatné k něčemu dobré, po výborném začátku jsem se vrátil na zem a třetí položka už byla zase čistých pětadvacet. V sobotu se počasí umoudřilo a všichni stříleli perfektně. Mně se podařily dvě čisté pětadvacítky, takže jsem postoupil do bojů o medaile.

V předchozích závodech vám ale několikrát finále nevyšlo...

Však jsem si také řekl, že těch čtvrtých míst už bylo dost a chci medaili. Jenže v šestici byl jen Chorvat Glasnovič, který už měl účastnické místo pro olympijské Tokio. Pět nás šlo do boje s tím, že chce urvat jedno ze dvou, které bylo ve hře.

Byl jste hodně nervózní, aby se neopakovala situace, kdy vám medaile a Tokio ulétnou třeba o jediný terč?

Nervózní jsem byl. Po čase tu zase byla šance střílet o medaili a olympiádu. Já potřebuji být pod tlakem, pak střílím dobře. A tlak jsem cítil pořádný. Byla to předposlední šance, jak se do Tokia dostat, tou poslední je příští rok mistrovství Evropy ve Francii. Sám jsem si tlak na sebe i vytvářel. A cítil jsem, že mi to jde.

Co vám letí hlavou, když jdete na ránu, o které víte, že může všechno rozhodnout?

Jsem nervózní (směje se). V Lonatu to bylo jednodušší v tom, že jsem se dostal až do rozstřelu o zlato s Angličanem Headingem. Bylo splněno, ale já chtěl zlato, protože druhý už jsem jednou byl. Vítěz je zkrátka jenom jeden. A podařilo se mi to dotáhnout do konce. Znovu se ukázalo, že je třeba bojovat do posledního terče.

Můžeš, Jiří Lipták je připraven trefit.

Ivana Roháčková

Vy se umíte sám dostat pod tlak, abyste střílel lépe?

Mám na to fígl, který ale neprozradím. Není stoprocentní, ovšem v sobotu zafungoval perfektně. Prostě potřebuji stres, abych ze sebe dostal maximum. Po dvaadvaceti letech střílení si přesto netroufnu říct, že umím střílet dobře a jak vytvořit ten optimální tlak.

Spadl vám kámen ze srdce, že jste poprvé mistrem Evropy a k tomu jste trefil olympiádu?

Mně to úplně ještě nedošlo. Hned jsem šel na dopingovou kontrolu, kde jsem vypil tři litry vody. Myslel jsem, že puknu, než jsem odevzdal vzorek. Ale cítím obrovskou úlevu. Mám splněno, a ještě se zlatem. Naplno mi to asi dojde až během neděle, kdy nás čeká devítihodinová cesta autem domů.

Lonato mají čeští brokaři docela v oblibě, jak je to u vás?

Střílí se mi tu dobře. S Davidem Kosteleckým jsme se po finále shodli, že to je naše střelnice. David tu získal titul mistra Evropy v roce 2002, já letos (smích).

Už přemýšlíte o svojí druhé olympiádě?

Ještě ne, to teprve přijde. Byl jsem v Londýně, bylo to parádní, myslím atmosféru, výsledek ideální nebyl. Rio mi uteklo o ten jediný terč na mistrovství světa, kde jsem byl čtvrtý. Budu o osm let zkušenější, tak věřím, že se to projeví. Jsem rád, že pojedeme s kamarádem Davidem Kosteleckým, on už na svoji pátou.

Jiří Lipták

Ivana Roháčková

Kostelecký ale závod v Lonatu nedokončil, co se stalo?

Necítil se zdravotně dobře, dostal vysokou horečku, tak odstoupil. On už místo v Tokiu má za triumf na Evropských hrách, takže nebyl důvod riskovat.

Berete evropské zlato jako svoji nejcennější medaili?

Vyhrál jsem světový pohár, byl jsem třetí na mistrovství světa. Mám medaile z týmových soutěží, ale tenhle titul je pro mne o něco víc, než světový bronz i prvenství ve Světovém poháru.

Lonato bylo posledním závodem v sezoně?

Ještě mě čeká říjnové finále Světového poháru v Al Ainu, to už si mohu užít. V prosinci zahájíme přípravu na olympijskou sezónu.

Karel Felt, Sport.cz, Právo

Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní