Stolním tenistům patří o stupeň nižší příčky než v Sydney

Michal Stefanu nedokázal v Aténách Žang Yana porazit ani napodruhé. Na začátku paralympijského turnaje Stefanu klopýtl pouze jednou, když ho porazil Číňan 3:0. Pak odstartoval svoji spanilou jízdu do finále, během níž porazil Belgičana Ghiona i Korejce Čoie, který ho připravil o zlato na mistrovství světa 2002. V boji o paralympijské zlato se s Žang Yanem opět potkali.

"Byla to výhoda, že jsem měl možnost s ním tady už předtím hrát, protože Číňané a Korejci se na mezinárodních soutěžích objevují pouze zřídka, většinou se vidíme jen na mistrovství světa a paralympiádě, takže ve skupině jsem vůbec nevěděl, co mám hrát, zatímco teď už jsem se mohl trochu připravit," řekl český reprezentant před finále.

Zpočátku to vypadalo, že příprava vyjde. Michal Stefanu výborně vracel Žangovy čopy obranným materiálem zvaným "tráva" a v pravou chvíli útočil. Jenže ani vedení 2:0 na sety nakonec nestačilo. Číňan se během třetího setu zbavil respektu a začal českému hráči vnucovat svoji hru.

Navzdory třem odvráceným matchbolům v pátém setu neobhájil Stefanu zlatou medaili ze Sydney a skončil stříbrný. Přesto je jeho dosavadní bilance úctyhodná. Od paralympiády v Atlantě neodjel z her, mistrovství světa a Evropy nikdy bez medaile a převážně byly zlaté.

Na letošní medailový úspěch se v zemi Michalova otce přijel podívat z Kastorie, kde žije i jeho pětadevadesátiletý dědeček, bratranec Iannis Stefanu s manželkou: "Jsme Michalovi velcí fanoušci a tuhle příležitost jsme si nemohli nechat ujít. Michal sem každý rok jezdí na dovolenou a já byl zase před čtyřmi lety u vás. Česká republika mě nadchla. Zítra se chystáme přijít podívat za Michalem a Jitkou do paralympijské vesnice," řekl Iannis Stefanu.

Patnáctiletá Polka Natalie Partyková opět zabrzdila českou stolní tenistku Jolanu Matouškovou při cestě za turnajovým triumfem. Paralympijská vítězka ze Sydney se před ní musela sklonit již na mistrovství světa v roce 2002 i na evropském šampionátu v Záhřebu 2003.

Natalie Partyková vypadá na první pohled jako obyčejný teenager, ale dřímá v ní obrovský talent podpořený léty strávenými v tréninkovém středisku. Své starší soupeřky v kategorii 10 straší svojí rychlou a jistou hrou již několik let. Poprvé se na velké mezinárodní soutěži objevila jako jedenáctiletá v Sydney a tam s ní Jolana, tehdy ještě Davídková, neměla sebemenší potíže.

Jenže od té doby šla Natalie Partyková, které od narození chybí předloktí pravé ruky, herně velmi nahoru. Každodenní dvoufázový trénink přinesl své ovoce a Polka ve své kategorii v současné době nemá konkurenci.

Finále bylo od samého počátku jednoznačnou záležitostí Partykové, byť Matoušková rozhodně nehrála odevzdaně, ale nenašla odvahu přitvrdit v delších výměnách, což ji zejména ve druhém setu stálo rozhodující body. Jolana Matoušková tak paralympijské zlato neobhájila a prohrála 0:3.

"Já jsem to finále ani nečekala, takže je to maximum, se kterým jsem spokojená, i když jsem teď trochu naštvaná, že jsem prohrála 0:3. Mohlo to být vyrovnanější, třeba jako loni na mistrovství Evropy v Záhřebu, tam jsem měla větší šanci."

Vozíčkářka Jitka Pivarčiová neuspěla v pokusu o další třetí místo z paralympijských her. Stejně jako před čtyřmi lety v Sydney byla partnerka Michala Stefanu jedinou neasijskou sportovkyní mezi posledními čtyřmi hráčkami paralympijského turnaje třídy 5, ale na rozdíl od Austrálie nedovedla souboj o bronz s Wei Mei Hui z Tchaj-wanu do vítězného konce.

Ve velmi vyrovnaném zápase, který poznamenal v neprospěch naší hráčky polský rozhodčí dvěma špatně posouzenými podáními Wei Mei Hui, prohrála Jitka Pivarčiová 2:3 a je čtvrtá.