Článek
Čekala jste tak velký úspěch na prvním závodě po mateřské dovolené?
Budu upřímná, čekala jsem to. Bylo by špatné, kdybych jela na závod a nevěřila v úspěch. Podle tréninků jsem na tom byla dobře. Mým cílem bylo finále, na které je potřeba tak 417 bodů, to jsem o dvě desetiny překročila. Postoupila jsem jako čtvrtá. Ve finále se mi dařilo, dostala jsem se do duelu o zlato a s Velosovou ze Singapuru jsem prohrála jen o tři desetinky bodu.
Takže zase suverénní a zcela v klidu?
Vůbec ne! Byla jsem hodně nervózní. Ale to je znamení, že mi na závodě záleží. Moc mi to nešlo, bojovala jsem se stabilitou už při základním závodě. Měla jsem málo času na přípravu výstřelu. Ten prostor jsem však využila na sto procent. Ve finále jsem měla pomalejší rozjezd, ale dohnala jsem to, takže super!
Co říkaly soupeřky, když jste se po pauze objevila na palebné čáře?
Byly rády. Dlouho jsme se neviděly. Mám mezi nimi spoustu výborných kamarádek. Měly jsme čas si i popovídat.
V květnu jste říkala, že právě po závodě v Mnichově se uvidí, co dál. Jestli pojedete v létě na mistrovství světa do Granady. Už jste rozhodnutá?
Výsledek z Mnichova je dobrý, na šampionátu budu platná. S trenéry si teprve sedneme a doladíme plán závodů. Určitě nepojedu na další Světový pohár. Dlouhé cestování mi nesvědčí a nechci se utahat cestováním a být dlouho od dětí. Přetahování zátěže mě při prvním návratu po narození Julinky stálo velké zdravotní problémy. Potřebuju rehabilitovat a kvalitně trénovat. Spíš vybereme nějaké menší závody, které nebudou daleko a kde bude i možnost přípravy. Nabídky máme.
Jak si vede v Mnichově váš manžel Matthew Emmons?
Čekají ho dva závody v malorážce. V neděli jsem se vrátila do Plzně sama. Zamknu pušku do skříně, vyzvednu děti, moji maminku a pojedeme zpátky do Mnichova fandit tatínkovi. Taky si prohlédneme město. Závodila jsem tam mockrát, ale nikdy nebyl čas se po Mnichově projít. Doma pak budu rehabilitovat, cvičit a postupně se připravovat na světový šampionát.
