Hlavní obsah

Copacabana se promění v olympijský ráj. Zatím tu řádí noví Neymarové

Rio de Janeiro

Nohy se mu bořily do zlatavého písku až po kotníky, tričko měl propocené, z očí si v jednom kuse vytíral písečná zrnka, přesto se vrhal po každém balónu jako jura. Vděčný, že ho o dvacet třicet let mladší spoluhráči vzali na podvečerní partičku volejbalu mezi sebe. „Moji vrstevníci, s nimiž tady na Copacabaně hrajeme pravidelně každou středu, se dneska necítili. Prý že je moc vedro... Tihle mlaďoši mě ale vzali mezi sebe, a proto jim to nesmím kazit,“ vysvětloval na nejslavnější pláži světa svůj obrovský zápal dvaasedmdesátiletý Bruno Mendes.

Brazilská pláž Copacabana bude příští rok centrem olympijského dění.Video: Zdeněk Pavlis, Sport.cz

 
Článek

Možná právě v místech, kde se vrhá do písku a kde nespočetné kurty zatím vytyčují jen modré špagáty a sloupky s vyšponovanou sítí vyroste v příštím roce aréna pro plážový volejbal. Možná bude i o kus dál, kde zatím stojí fotbalové brány, mezi nimiž budoucí Neymarové, Silvové či Luizové převádí neskutečné kousky s míčem a svádí nelítostné bitvy od rána až do noci.

To už za svitu stožárů ze stejně proslulé promenády a světel z nesčetných stánků s občerstvením na samém okraji pláže. A samozřejmě pod dohledem trenérů, kteří přicházejí vždy navečer, aby jim zápasy soudcovali, radou a pokynem pomohli a dokonce sem tam na nějakého kluka či dívčinu ukázali, aby se přišli k nim do klubu předvést.

Na Copacabanu ukázali okamžitě

Jisté ale je, že čtyřkilometrový písečný půlměsíc se za patnáct měsíců promění v jedno z nejvyhledávanějších olympijských sportovišť. A samo sebou nejnavštěvovanějších... Však také Brazilci tvrdí, že když Bůh tvořil zemi, dal si obzvláště záležet, aby zdejší krajina byla tím nejkrásnějším místem na Zemi. A na písčité zátoce s dorážejícími vlnami Atlantiku a panoramatem bizarních skal v pozadí se vyřádil obzvlášť.

„Jakmile byly Riu přiděleny olympijské hry, okamžitě jsme ukázali sem, na Copacabana Beach. Kde jinde by se měl třeba takový beach volejbal hrát, než na nejvyhledávanějším písku světa? Za zády vám bude šumět oceán, pohledem přejedete od Corcovada až po Cukrovou homoli, bořit se budete do písku, na který se jezdí povalovat a opalovat celý svět," doslova se rozplývá manažer územního plánování pro oblast Copacabany Brianne Camilleri a ukazuje místa, kde se bude o olympijské kovy příští rok v srpnu bojovat.

„Přímo na pláži vyroste aréna s montovanými tribunami pro beach volejbal, Forte Copacabana se stane rájem pro dálkové plavce," ukazuje na pláž plnou volejbalových i tenisových kurtů, fotbalových hřišť a hřišťátek, vytyčených ploch s plastovými kruhy a překážkami zabořenými v písku, po nichž pobíhají sportovně naladění Brazilci i turisté a posilují nohy i celé tělo.

Podle svého uvážení, nebo pod vedením trenérů postávajících pod celtovými přístřešky na kraji pláže, s nimiž není problém se domluvit a za pár reálů absolvovat odborně vedenou hodinu cvičení či posilování.

Pastva pro fanoušky i kameramany

„A také jsme sem přesunuli silniční cyklistiku a soutěže triatlonistů. Vždyť by bylo hříchem tak nádherného místa a tak kouzelných scenérií nevyužít. Nevím, zda si je právě sportovci náležitě vychutnají, ale pro diváky, fotoreportéry i televizní kameramany bude Copacabana hotovou pastvou," směje se Camilleri a rozkládá obrovité papírové plachty mapující pláž a znázorňující, kde budou jednotlivé sporty probíhat.

„Škoda jen, že na programu her není plážový fotbal. To by tady bylo narváno, jako při tradičním silvestrovském ohňostroji, na který se na Copacabanu chodí rok co rok dívat přes půldruhého miliónu lidí," připomene, že místní obyvatelé svou slavnou pláž milují a dění na ní ještě víc.

A je jim jedno, zda polehávají na pláži, nebo promenádují po slavné portugalské dlažbě patřící ke Copacabaně stejně, jako písek, moře a pálící sluníčko.

Překoná návštěvnost Stewartův koncert?

Proto žádná starost, že ceny vstupenek na soutěže v dálkovém plavání začínají na čtyřiceti dolarech, na plážový volejbal na padesáti a na triatlon dokonce na sedmdesáti amerických dolarech.

„Brazilci jsou sportem posedlí, což je vidět všude kolem," zastavuje se u kurtu, kde se dvaasedmdesátiletý Bruno Mendes snaží překvapit o čtyřicet let mladší protivníky servisem nadýchaným, jako pěna na bouřících příbojových vlnách Atlantiku.

„Jsou tady od rána do noci a až příští rok v srpnu začnou olympijské soutěže, přijdou alespoň jako diváci. Klidně bych se vsadil, že se jich tady vystřídá tři a půl miliónu, jako když tady před dvaceti lety účinkoval Rod Stewart," neopomene připomenout koncert britského rockového zpěváka, který se dodnes chlubí největším počtem návštěvníků.

Reklama

Související témata: