Článek
Ája Vrzáňová při tréninku na krasobruslařském MS v Paříži, kde v roce 1949 získala svůj první titul mistryně světa.
Vrzáňovou zdobila bezprostřednost, ladnost a elegance na ledě i mimo něj.
Ája Vrzáňová (vlevo) a finská krasobruslařka Leena Pietilä na archivním snímku.
Ája Vrzáňová trénuje v londýnském Wembley před MS v roce 1950. Bezprostředně po úspěšné obhajobě titulu požádala v Británii o politický azyl.
Ája Vrzáňová, dvojnásobná mistryně světa v krasobruslení, na archivním snímku.
Aja Vrzáňová na snímku z prosince 2004.
Ája Vrzáňová, bývalá krasobruslařka, na archivním snímku s premiérem Janem Fischerem při odhalení plakety Václava Havla.
Ája Vrzáňová (vpravo) s Danou Zátopkovou na snímku z roku 2009.
Ája Vrzáňová na snímku z vyhlášení Sportovce roku v roce 2011.
Jediná česká mistryně světa v krasobruslení Ája Vrzáňová na archivním snímku z května 2011.
Vrzáňová svůj první světový titul získala v roce 1949 v Paříži a v témže roce byla druhá na ME v Miláně. O rok dříve vybojovala bronz na ME v Praze a na olympijských hrách ve Svatém Mořici byla pátá. V roce 1950 triumfovala jak na ME v Norsku, tak na světovém šampionátu v Londýně.
Do Británie tehdy osmnáctiletá dívka odjížděla rozhodnutá emigrovat, protože od komunistického režimu už měla nalajnovanou trenérskou dráhu v Moskvě. Po úspěšné obhajobě požádala v Londýně o politický azyl a posléze našla druhý domov v New Yorku. Ve Spojených státech působila jako profesionální bruslařka v lední revue a posléze se svým manželem, rovněž emigrantem Pavlem Steindlerem, podnikala.
Přestože se komunisté pokusili její jméno vymazat z historie, Vrzáňová na svou rodnou zemi nikdy nezanevřela. Do Česka a své milované Prahy se ale mohla znovu podívat až po listopadu 1989.
