Hlavní obsah

Závody v Asii? Budu ráda, když se časově srovnám o Vánocích, říká přesto spokojená Sáblíková

Karel FeltSport.czPrávo

Devětadvacetiletá rychlobruslařka Martina Sáblíková splnila asijskou misi. Vyhrála v Charbinu i Naganu závody Světového poháru na tři kilometry a ještě v rekordech obou drah, zlepšuje se na patnáctistovce a táhne i družstvo. Ale s mnohahodinovými časovými posuny se vyrovnává těžko, jak přiznala v telefonátu pro Sport.cz a Právo.

Foto: Pavel Lebeda pro Sport Invest Group

Martina Sáblíková na archivním snímku.

Článek

V neděli jste na patnáctistovce skončila čtvrtá. Co chybělo ke stupňům vítězů?

Kousíček, třicet pět setin sekundy. Hlavně můj výkon byl daleko lepší než týden předtím v Charbinu. Cítila jsem se velmi dobře. Hlavně moje rychlá první třístovka mě příjemně překvapila. V rozjížďce jsem se utkala s Japonkou Takagi, která měla velkou podporu fanoušků, takže to byl boj až do konce.

Trenér Petr Novák říká, že sobotní závody na jeden kilometr jezdíte hlavně kvůli zrychlení na startu, takže výsledek není tak důležitý...

Když už závodíte, tak vám o výsledek jde... Ale je pravda, že na kilometru pro mě není tak důležitý, nejsem sprinterka. Nejdou mi rozběhy a první kola v patnáctistovce, jak bych potřebovala, takže kilometr opravdu beru především jako trénink rozběhů v ostrých závodních podmínkách. Když se něco nepovede, není to takový problém.

Družstvo sice skončilo osmé, ale snížily jste odstup od nejlepších. Co chybí, abyste atakovaly s Nikolou Zdráhalovou a Natálií Kerschbaummayr příčky kolem pódia? A musíte kvůli Natálii hodně brzdit?

Zatím nejsme sjeté tak, jak bychom potřebovaly. Ale i tak jsme se přiblížily první pětce. Je to jen otázka času, kdy dokážeme zajet to, na co máme, což by předním příčkám odpovídalo. Máme na to, abychom zrychlily. Jedeme jako tým, takže není podstatné, jestli se počká na tu, nebo onu kolegyni. Důležité je, že Natálie zrychluje.

Vrátím se ještě k závodu na tři kilometry. V Charbinu i v pátek v Naganu jste vyhrála a vytvořila nové rekordy obou drah. Přikládáte tomu nějaký význam?

V první řadě jsou pro mne důležitá vítězství. Ale i ty rekordy jsou příjemné, když se vrátíte po čase na tu dráhu a vidíte napsané na tabuli rekordů svoje jméno a čas. Na obou asijských dráhách se dlouho nejely velké závody, dalo se předpokládat, že stávající rekordy neodolají. Jsem hrozně ráda, že se to povedlo právě mně. Odlétám s dobrým pocitem, že jsem asijskou misi ve Světovém poháru splnila a na trojce letos zůstala neporažená.

V pátek jste porazila na tříkilometrová trati Jolingovou z Nizozemska, týden před tím v Charbinu Wüstovou. Je velký rozdíl, se kterou z nizozemských závodnic zrovna jedete?

Ani ne. Někdy jen v taktice. Některá to zkusí hned, což dělává právě Jolingová, která rozjíždí závod hned, ale v Naganu v pátek čekala. Hodně rychle rozjíždí závody Wüstová, která mi v Charbinu dala velmi rychle sekundu, ale v závěru jsem byla zase rychlejší. Někdy soupeřky vyčkávají, co bude a zkusí to třeba v polovině závodu. Naštěstí v obou případech se mi daří úspěšně reagovat.

V pondělí odlétáte do Prahy, což je osmihodinový rozdíl, ale za týden se přesunete do Astany na třetí závod Světového poháru, to bude zase pět hodin směrem na východ. Dělají vám tyhle přesuny problémy?

Mám se změnami problémy, udělat čtrnáctidenní pauzu mezi závody v Asii, nebyl dobrý nápad. K tomu nás teď čeká třináct hodin v letadle. Moc si neodpočineme, budeme sice doma, ale čeká nás normální trénink, pak cesta do Astany. Ale snad všechny evropské týmy jedou na ten týden domů. Z Astany se přesuneme na poslední letošní závod do Heerenveenu, takže zase posun na druhou stranu. Budu ráda, když se časově srovnám kolem Vánoc. Sprinteři jsou na tom hůř, ty do toho mají ještě závody v Americe.

Reklama

Související témata: