Rubriky:

Ostatní

Boxer Konečný uspěl v boji o vlastní budoucnost

10. května 2006 10:12 - PRAHA

Nejlepší český profesionální boxer Lukáš Konečný bojoval v úterý o svoji budoucnost a uspěl. Do ringu uprostřed pražské Sazka Areny vstupoval s jedním mistrovským pásem, který dával všanc stejně jako svoji kariéru, bojiště opouštěl ověnčený dvěma trofejemi a s vidinou otevřených dveří k duelům o ještě významnější tituly.

 

PRÁVO/Michaela Říhová

Na dovolenou teď odjede jako staronový interkontinentální šampión organizace WBO, k tomu přidal titul IBF.

Triumf nad dvaadvacetiletým Chorvatem Antem Biličem, který prohru zažil vůbec poprvé mezi profesionály, možná pro laika nevypadal na první pohled jako naprosto přesvědčivý. Shodli se na něm ale všichni tři rozhodčí a i soupeř o pět let staršímu vítězi po zápase s úctou tleskal a gratuloval.

Nezasvěcence mohly klamat i konce jednotlivých kol, kdy měl ruce nad hlavou každý ze soupeřů, jako kdyby chtěl protivníka zastrašit a sebe přesvědčit, že uplynulé tři minuty patřily jemu. "Věděl jsem od začátku, že mám body, dělal jsem zápas. Byl jsem si jistý, žádný úder mnou neotřásl, krize nebyla," řekl Konečný s tím, že jeho gesta byla podložena výsledky.

Diváci byli skvělí

Při největší boxerské akci v tuzemsku jej hnalo k úspěchu přes 12 000 diváků a brněnský rodák je nezklamal. Ani oni jeho. "Skvělý," řekl na adresu obecenstva. "Kvůli nim se člověk snaží pořádně boxovat," pochvaloval si atmosféru, která především v posledním kole gradovala a v hledišti nebylo slyšet vlastního slova. Na to se před zápasem Konečný velmi těšil, a právě možnost, že by domácí diváky zklamal, byla jedním z důvodů k jeho úvahám o konci kariéry. Kde jinde by měl potom vyhrávat důležité zápasy, když ne doma? "Nemohl bych si pak už o sobě myslet, že jsem pořádný boxer," řekl Konečný po finálovém duelu večera.

Hlediště nicméně dostal místy mnohem víc do varu předchozí zápas mezi o něco těžšími bijci Dimitrijem Sartisonem a domácím Michalem Bilakem. A tak byla často v průběhu vrcholu večera slyšet při osamocených výkřicích Konečného nejvěrnější fanynka, manželka Jaromíra. "Neper se s ním," varovala nejčastěji, v náručí s jedním ze dvou sotva půlročních dvojčátek.

Nejbližší má rád u sebe

Drobounká mimina Barborka a Jaromíra u zatím nejdůležitějšího duelu svého otce nemohla chybět stejně jako prvorozená tříletá dcera Andulka. V Sazka Areně se Konečný dětem věnoval po jejich příjezdu do poslední možné chvíle, ještě dvě hodiny před zápasem s nimi v civilu laškoval. S nejstarší Andulkou se pak před půlnocí, už zpocený a otlučený, podělil o jedny z prvních chvil po skončení duelu, když si ji vyžádal do ringu a posadil ji ve vítězném gestu na ramena.

"Asi cítí, že se něco děje, ale moc z toho nemá," připustil Konečný. Své nejbližší má při boxu rád u sebe, byť jeho chvíle přicházejí na řadu až v pokročilých hodinách. "Jsem rodinný typ," řekl.

ČTK, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Ostatní