Článek
Když Jiřímu Tkadlčíkovi plán vyjde, a v USA i v Austrálii vyhraje, stane se prvním Čechem, kterému se to povedlo. „Loni jsem zvítězil v Austrálii a v Africe, takže už jsem dva Arnoldy vyhrál. Letos bych rád sbírku rozšířil o Ameriku, protože to je závod nejprestižnější. Je tady největší konkurence a je nejtěžší," říká sedmadvacetiletý silák.
Oproti svým soupeřům má prý výhodu v tom, že je komplexní a ve všech disciplínách podává vyrovnané výkony. „A taky jsem srdcař. Jsem schopný se i roztrhat. Když je soutěž, nic jiného mě nezajímá. Jen to, abych podal co nejlepší výkon. Třeba loni v Austrálii jsem si hned při první disciplíně natrhl tříslo a všiml jsem si toho až po závodě," směje se.
Kromě zranění ho při závodě nezajímají ani informace o soupeřích. Na startovní listinu se vůbec nedívá. „Doufám, že to nebude znít arogantně, ale nezajímá mě, kdo přijede. Já tam jedu vydat ze sebe to nejlepší, a když se to povede, můžu porazit úplně všechny," vysvětluje své motto Tkadlčík.
Závody série Arnold Classic nejsou jeho jedinou metou. Má i další cíl. Chce se stát nejsilnějším mužem světa. Ideálně ještě letos. Poprat se o to bude chtít v létě.