Hlavní obsah

Plavání v Pekingu bude po 28 letech bez Trischy Zornové

PRAHA

Plavání patří do rodiny paralympijských sportů již od roku 1952, kdy se v britském Stoke Mandeville uskutečnily vůbec první mezinárodní hry pro postižené. Plavání je vhodné pro všechny typy handicapů, protože pomáhá rozvíjet celé tělo a koordinaci pohybu. Je jednou z nejobsazovanějších a nejpopulárnějších paralympijských disciplín.

Foto: ČSTPS/Luděk Šipla

Běla Hlaváčková při paralympiádě v Pekingu.

Článek

Stejně jako ostatní paralympijské sporty procházelo i plavání značným vývojem. Na hrách v Římě v roce 1960 závodili pouze plavci s poškozením páteře ve třech disciplínách, bylo pět klasifikačních kategorií, a dokonce se ještě vypisovaly zvlášť ty juniorské. Od roku 1976 se letní paralympiády otevřely i pro další postižení, což znamenalo rozšíření počtu závodů.

Mnohokrát v historii paralympiád na sebe plavkyně a plavci strhli pozornost publika. Například zrakově postižená Američanka Trisha Zornová se na hrách v Arnhemu v roce 1980 uvedla sedmi zlatými medailemi. Noční můru pro všechny soupeřky představovala i během pěti následujících paralympiád. Nejvíce se jí dařilo v roce 1988 v Soulu, kde byla dvanáctkrát zlatá, a o tom, že je nutné s ní počítat i po dvaceti letech vrcholné paralympijské kariéry, přesvědčila v Sydney, kde vybojovala pět individuálních cenných kovů. Ještě před čtyřmi lety v Aténách dokázala konkurovat mnohdy i o víc než generaci mladším plavkyním. Byla bronzová na 100 metrů znak.

PŘIPRAVENO VE SPOLUPRÁCI SE SERVEREM HANDISPORT.CZ

Ostatně právě Američané patří k zemím s plaveckou tradicí. S vodní terapií se v USA začalo těsně před 1. světovou válkou a rozvoj u nich plavání handicapovaných zaznamenalo tak jako v jiných státech po 2. světové válce, kdy bylo součástí rehabilitace pro zraněné vojáky.

Lišková kvůli sporu o paralympiádu přišla

Co se týče historie plavání v Česku, je nemyslitelné opominout Kontakt bB, tedy občanské sdružení, které od svého počátku právě prostřednictvím plavání a rehabilitace motivuje zdravotně postižené k aktivnímu a nezávislému životu. První týdenní plavecké pobytové kurzy u nás vznikly v roce 1992 v organizaci Martina Kováře, Jana Nevrkly a také Romana Vojáčka.

Díky vytvoření zájmu o závodní plavání mohlo být v roce 1996 uspořádáno první mistrovství republiky handicapovaných plavců a v roce 1998 poprvé v novodobé historii startovali čtyři naši reprezentanti na mistrovství světa na Novém Zélandu. Koncepční práce s adepty reprezentace v Kontaktu bB, který se postupně rozšířil do celé republiky, se odrazila i na účasti a výsledcích na paralympijských hrách, mistrovství světa a Evropy.

Zatímco v Barceloně jsme neměli žádného plavce, v Atlantě dva s jednou zlatou medailí, ze Sydney přivezlo devět tělesně postižených plavců devět medailí. Rozvoj a kvalitu závodního plavání zdravotně postižených u nás dokumentuje docela dobře i fakt, že Paralympionikem roku 2003 byl zvolen plavecký mistr světa a světový rekordman Martin Kovář, který se stal na hrách v Aténách se třemi zlatými medailemi nejúspěšnějším českým sportovcem. Po paralympiádě svoji úspěšnou kariéru ukončil.

Vzhledem ke sporům, které poznamenaly poslední čtyři roky, nemá v současné době Kontakt bB s reprezentací nic společného, i když většina reprezentantů i trenérka Andrea Věnseková se sdružením dříve úzce spolupracovali, mnozí se právě v něm naučili plavat. Plavkyni Kateřinu Liškovou nepřestoupení z ČSTPS do ČATHS stálo účast na paralympiádě v Pekingu. Současný reprezentační tým je hodně mladý a jeho hlavní hvězdou je Běla Hlaváčková, paralympijská vítězka z Atén, která tehdy proslula i jako sportující matka, protože ji na hry doprovázeli manžel a teprve několikaměsíční syn Honzík.

Reklama