Článek
Máte za sebou zlatý paralympijský závod. Vypadalo to, že jste si pohlídala start a pak v bazénu jasně kralovala. Jaký byl ale závod z vašeho pohledu?
Bylo to docela těžké. Plavalo se mi o trošku hůř než ráno, i když se mi podařilo o něco málo stáhnout čas z kvalifikace. Každopádně jsem moc šťastná, že se mi podařilo obhájit zlato z Atén.
Zlatou medaili prý předvídal váš čtyřletý syn Honzík. Co je na tom pravdy?
Přesně tak. Na posledním soustředění ve Strakonicích, kde byl se mnou, vždycky když jsme startovali na nějaké rychlejší trati, tak říkal „Maminko, ty vyhraješ.“ Tak jsem vyhrála!
Stejnou disciplínu jste dokázala vyhrát i v Aténách. Byl pondělní závod v něčem jiný než ten před čtyřmi lety?
Měla jsem víc jak o dvě vteřiny rychlejší čas, takže o to je to samozřejmě lepší. Na druhou stranu neměla jsem tady rodinu, se kterou jsem tentokrát v kontaktu jen přes telefon a internet. Ale zase život v paralympijské vesnici má něco do sebe a jsem ráda, že jsem členkou týmu.
Absolvovala jste druhý závod ve dvou dnech. Včera bronz, dneska zlato. Nevypadá to, že byste byla vyčerpaná. Cítíte přesto únavu z náročného programu?
Určitě už tam únava byla, zvlášť na posledních metrech už to docela dřelo, ale zvládla jsem to. Myslím si, že to zase tak špatné nebylo. Dosáhla jsem skvělého času a podařilo se mi rychle zregenerovat ze včerejška, kde mě ten závod také stál spoustu sil.
Před dalšími závody máte volno. Znamená to, že bude čas na odpočinek a důkladnou přípravu na zbývající dva starty?
Teď mám tři dny volno, tak se po těch dvou závodních dnech zase pořádně najím a napiju a snad se dám pořádně dohromady.
Zatím máte na svém kontě dva starty a dvě medaile. Jak těžké bude na tyto úspěchy navázat ve zbývajících dvou závodech?
Je to víceméně ve hvězdách. Natrénováno mám, ale soupeřky samozřejmě taky. Je tu taky spousta nových tváří v mé kategorii. Těžko říct, co od nich čekat, protože jsem je vlastně nikdy v životě neviděla. Uvidíme, jak to všechno dopadne.
