Článek
Karolina Plíšková v utkání s Kateřinou Siniakovou na turnaji v Praze.
S vaší výškou (188 cm) není úplně jednoduché čelit tolika kraťasům...
Katka jich hrála opravdu hodně, ale mám pocit, že jich moc nevyhrála, dost zkazila a některé jsem dokonce i doběhla (směje se). Bylo ale jasné, že se ve druhém setu trochu zvedne, já hrála dobře, ona byla na začátku nervózní. Přišly trochu komplikace, ale ne zase tak velké.
Bylo vám na kurtu větší teplo než v úterý?
Počasí není ideální, ten vítr do toho, ale je to pro všechny stejné. Velká pomoc je, když vyhrajete na dva sety. Začalo mě táhnout tříslo, tak jsem ráda, že jsem tam nemusela být tak dlouho.
Už loni jste na cestě k vítězství musela v Praze porazit dvě Češky (Allertovou a Hradeckou). Jak se vám hraje proti krajankám?
Přijde mi, že je to hlavně blbé pro lidi, když nastupují dvě Češky proti sobě. Lidi nevědí, komu mají fandit. Je to půl na půl a atmosféra je mrtvější. S tím prvním dnem se to nedalo moc srovnávat, i když zápas (se Švýcarkou Vögeleovou) nebyl tak zajímavý. Pro mě je lepší, že další utkání hraju s Camilou Giorgiovou.
Věříte si ve čtvrtfinále na Italku?
Dvakrát jsem ji porazila (před dvěma lety v Dubaji a v Linci), ale je to nebezpečná hráčka. U ní dost záleží, co ten den předvede. První set může střílet míčky, ale doufám, že ne, protože mám servis a nějakou hru. Ona jede vabank, nahoru - dolů. Pro mě to znamená držet si servis, moc neriskovat a vracet víc míčků. Mohlo by to klapnout.
