Článek
V úterý jste se potkali se Sunem v jedné z rozplaveb kraulařské osmistovky, ve finiši jste právě s ním bojoval o čtvrté místo. Mrzelo vás, že jste nakonec nezískal jeho skalp?
Mrzelo, protože je to plavec, který by na tomto mistrovství vůbec neměl z důvodu jeho častých dopingových afér vůbec být. Zvlášť po té poslední, kdy mu byly odebrány vzorky na doping a on ty vzorky nechal rozmlátit kladivem, aby komisaři nemohli zjistit, jestli má v sobě nějaké nepovolené látky. Za tohle měl být potrestaný, neměl tady soutěžit. Bohužel tady plave, už vyhrál čtyřstovku, postoupil do finále závodu na 200 metrů a z posledního místa postoupil i na osmistovce. To zamrzí.
Jako motivace do závodu pro vás Sunova přítomnost nebyla?Jeho jsem před startem neřešil, koncentroval jsem se na sebe, šel jsem pro osobák. Věřil jsem, že když zaplavu v rekordu, tak by to mohlo na finále vyjít. Bohužel mi to uteklo a do finále postoupil právě Sun.
Hortonův protest vzbudil velký rozruch. Sunovi fanoušci mu zaplevelili sociální sítě a Mezinárodní plavecká federace mu zaslala varovný dopis, v němž mu neupřela právo na svobodu projevu, nicméně naznačila, že měl zvážit kontext situace...To se ale vracíme do dob komunismu a fašismu, ne? Že člověk nemůže říct svůj názor. Když je očividné, že má Sun problémy v dopingových aférách, a člověk se proti němu ohradí, tak se řekne „Buď ticho, to je naše zlatíčko Sun"?
Australan Mack Horton odmítl vítěznému čínskému plavci Sun Jangovi pogratulovat
Vy Hortonovo gesto schvalujete?
Já si myslím, že to je správně. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Vzpomeňte si na paní Věru Čáslavskou, jak po okupaci v šedesátém osmém roce na olympijských hrách v Mexiku odvrátila tvář při ruské hymně, když stála na nejvyšším stupínku s Ruskou Petrikovou. Jak to tehdy nejen Češi ocenili jako hrdinství. A teď se jeden Australan vyhradí proti Číňanovi a všechno se zamete pod kobereček a řekne se, že se to nesmí. To je prostě špatně.
Horton při návratu do vesnice sportovců sklidil velký aplaus v jídelně. Byl jste u toho?
Bohužel jsem u toho nebyl, ale mluvil jsem s ním posléze v autobuse. Popřál jsem mu ke stříbru a poblahopřál, že tohle gesto bylo fakt super. Řekl jsem mu, že je hrdina.
