Článek
Na břeh se Pita Taufatofua dostal v bezpečí záchranného člunu.
Na mistrovství světa trénovali týden, ale na velké sportovní akci Taufatofua žádným nováčkem není. Na olympiádě v Riu, kde soutěžil v taekwondu, vzbudil značný ohlas, když jako vlajkonoš tonžské minivýpravy nastupoval oblečený jen v rohoži z trávy.
Ještě větší údiv vzbudil, když stejně oděný nastupoval v mrazu při zahájení her v Pchjongčchangu. Teď má další plán: třetí hry, třetí sport.
I pod vodou ale měli Pita Taufatofua a Malokai Ahokava dobrou náladu.
„Ten sen jsem měl od dvanácti let, kdy Tonga získala svou první olympijskou medaili v boxu v Atlantě. Trvalo mi dvacet let, než se mi to povedlo,“ vypráví 35letý sportovní dobrodruh. „Moje rodina ví, že dělám bláznivé věci, a podporuje mě v tom. Chci motivovat lidi po celém světě, aby viděli, že nic není nemožné,“ vykládal na mistrovství světa v Szegedu.
Jeho kajakářské začátky v Maďarsku byly krušné. Na olympijské dvoustovce dojel poslední, na deblkajaku na pětistovce s parťákem nabrali ztrátu přes minutu. „Ale to jsme jeli na lodi, kterou mezi ostrovy v Polynésii převážíme staré lidi,“ líčil. Na dvoustovce pak jejich pouť skončila už před cílem. „Ale jen o kousek, nejsme zvyklí na vlny,“ vysvětloval Taufatofua.
Pita Taufatofua sní o olympijském startu už ve třetím sportu.
Nominovat se na olympiádu ze Szegedu je pro něj nemožné, upíná se tak k oceánské kvalifikaci příští rok. „Za šest měsíců zase mnohem víc potrénuju, poučil jsem se z chyb. Kanoistiku miluju a na olympiádu se dostanu,“ ujišťuje Taufatofua, který svoji popularitu využívá i pro pomoc dětem v rámci organizace Unicef a boj proti klimatickým změnám.
„Spousta lidí to nevidí, ale i u nás v Polynésii každým rokem stoupá voda blíž našim domovům. Abychom za chvíli nepotřebovali kajaky všichni,“ varuje.
