Článek
Byla jste s výkonem spokojená? Šlo vše podle plánu?
V horní části dráhy určitě. Ve střední pasáži mi přišlo, že nestíhám a nejedu podle plánu, ale dokázala jsem se dostat do komfortní stopy, kterou jsem chtěla jet. Udělala jsem dva šťouchy a čistým časem byla těsně za vítězkou. Mám dobrou výchozí pozici do semifinále.
Jste v takovém rozpoložení, a tak sebevědomá, že je pro vás kvalifikace jen formalitou?
Snažím se to tak brát, protože pak mám o jednu nervózní jízdu méně. Pro mě je lepší, když si říkám, že kvalifikaci prostě sjedu tak, abych si udržela dobrou pozici do semifinále a většinou to funguje.
Ve Španělsku bojujete i o místo na olympijských hrách v Tokiu. Je to z psychického hlediska hodně svazující?
Mám to v hlavě. Na olympiádu chce každý sportovec, to by přece lhal, kdyby tvrdil opak. Nechci se ale bojem o Tokio nervovat. Kdybych nosila v hlavě, že jedu o medaili z mistrovství světa a současně musím vybojovat místo na olympiádě, nešlo by o dobrou kombinaci. Takže jsem si prostě předsevzala, že pokud dojedu do třetího místa, odměním se večeří v dobré restauraci. A na větší cíl v podobě Tokia, kam postoupí jedenáct nejlepších, nemyslím.
Existuje zaručený způsob, jak se uvolnit a zbavit stresu?
Nikdy nejsem v areálu celý de. Jdu na hotel a udělám si půl dne volna, který mám i při normálním tréninkovém programu. Koukám s Kačkou Kudějovou na filmy, hrajeme hry, povídáme si. Snažím se nevnímat závodní program, který v mém případě začal ve středu a končí v neděli, což je děsně dlouhé, zbytečně bych se stresovala.
Jak moc se vaše disciplína změnila, když nově budete na olympijských hrách v Tokiu bojovat o medaile?
Neřekla bych, že se změnila. Spíše hodně rychle roste. Všechny jsme začínaly stejně, ale Australanka Jessica Foxová nastavila děsně vysokou laťku, tudíž se jí snažíme vyrovnat. A myslím, že na nejlepší se dá koukat.
Vaše soupeřky startující hned v úvodu kvalifikace měly se sjetím dráhy problémy. Kolik je závodnic, které se ještě pořád učí?
Ve startovní listině bylo jednasedmdesát holek. A první dvacítka je schopná jet výborně, zbytku ještě něco chybí. Nové holky se prostě učí. Ve srovnání s prvním mistrovstvím světa před osmi lety je skok nicméně obrovský. Tehdy stačilo prostě sjet do cíle. Dnes, když nejede holka přímo a neriskuje, nemá šanci, což se mi líbí.
Je kanál v Seu d´Urgell z tohoto pohledu milosrdný?
Mně v minulosti neseděla. Na některých místech je hodně úzká. A občas se stane, že člověk bouchne zadní částí lodi do břehu, což může vyvádět z ideální stopy. Ale měli jsme zde reprezentační soustředění, tak jsem usilovně pracovala, aby se moje vnímání a nechuť ke zdejšímu kanálu změnila, což se docela podařilo. Když jsem cestovala na šampionát, už jsem byla přesvědčená, že jde o nejlepší kanál, na němž se může jet.
V neděli po boji o individuální medaili a místo na olympijských hrách vás čeká závod v mixu, kde startujete s Jakubem Jáněm. Jaké budou vaše ambice?
Zjistili jsme, že čím méně trénujeme společně, tím více na vodě létáme. Připravujeme se pochopitelně na vlastní individuální závody. Společně jsme v lodi byli před nominacemi, pak před republikovým mistrovstvím, kde jsme získali titulu, a pak na půl hodiny před mistrovstvím světa.
Představuje start v mixech, které nejsou v olympijském programu, spíše start navíc? Jen pro zpestření programu?
Disciplína míří do záhuby. Jezdí se vlastně jen na mistrovství světa. Příští rok se nepojede vůbec. S Kubou vlastně nemáme nijak nastavené, jak to bude do budoucna. Bereme starty v mixu jako zábavu.
