Hlavní obsah

Skalp největší hvězdy? V cíli mi museli říct dvakrát, že jsem vyhrála, žasla první Češka s trofejí

Michal OsobaSport.czPrávo

I největší hvězda vodního slalomu Jessica Foxová se musela sklonit před uměním kanoistky z Roudnice nad Labem. Tereza Fišerová ovládla jako první česká žena Světový pohár, lepší povzbuzení si před mistrovstvím světa příští týden v Bratislavě nemohla přát.

Foto: Tomáš Rak

Tereza Fišerová se svým premiérovým zlatem ze Světového poháru.

Článek

Sezona už je dlouhá, ale takový úspěch asi vlije ještě energii do žil.

Přesně tak, dodal mi sílu, protože už jsem docela unavená. Psychiku si umím nastavit, na mistrovství světa se těším, ale tělo už si říká, že by chtělo volno. Tak doufám, že ještě na šampionát forma vydrží.

Australanka Foxová je fenomén. Světový pohár vyhrála na kanoi třikrát v řadě, zlato získala v Tokiu, dokáže jezdit i rychlejší časy než někteří muži, září také na kajaku. Jak si ceníte jejího skalpu?

Přijde mi to neuvěřitelné. Do Světového poháru jsem nevstupovala s velkými očekáváními, soustředila jsem se na olympiádu. I když jsem na prvních dvou svěťácích brala medaili, neuvědomovala jsem si, že by to mohlo vyjít celkově. Až před finále v Pau jsem si říkala, že bych mohla být do třetího místa. Ale vítězství? V cíli mi to museli říct dvakrát, nemohla jsem uvěřit. Já jen koukala na Jessiku, říkala si, že když jsem zajela dobře, třeba mi dá jen čtyři sekundy, a najednou byla za mnou. Jessica mi hned gratulovala, já byla trochu zaražená.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Tereza Fišerová (@fiserka123)

Kde jste si doma vystavila trofej za Světový pohár?

Mám stěnu, kde mám všechny poháry a medaile, rozdělené podle světových a českých, ale na pohár mi taťka dělá speciální poličku.

Teď vás čeká mistrovství světa na nové trati v Bratislavě. Jaká je?

Dost těžká, což většinou znamená, že mi sedí. Ale jak se změnila, je třeba se naučit ty válce, vědět, kudy jet, a my tu byli jen pár dnů v létě a teď, potřebovali bychom víc tréninků.

Na každý teď dojíždíte takřka hodinu.

Je to tak, hotel je dobrý, ale pro nás bývá prioritou netrávit tolik času v autě a teď jezdíme 50 minut na trénink, pak zpátky, rychle na jídlo… To jsem nikde nezažila, ale jsme tu všichni v bublině, tak nám to nakázali, neměli jsme možnost výběru. Tak jsem zvědavá, v kolik budeme muset vstávat na závody.

Foto: Carlota Carillo

Tereza Fišerová při Světovém poháru ve španělském Seu.

Ve všech mezinárodních závodech jste letos stála na stupních vítězů krom toho nejdůležitějšího. Ještě vám občas tokijská olympiáda proběhne hlavou?

Určitě proběhne. Vím, že ta sezona je úžasná, v Tokiu byly skvělé kvalifikace i semifinále, jen ta nejdůležitější jízda tak nevyšla. Ale to už nezměním, můžu se soustředit na domácí nominaci o Paříž a ukázat tam, že to zvládnu.

Za medaili v Tokiu jste měla slíbeného psa. Ale dočkala jste se i tak.

To bylo hrozně hezké. Po příletu jsem jela rovnou do Roudnice na náměstí, kde mi přišlo poblahopřát asi sto lidí, že šesté místo je úspěch. Tam jsem si i uvědomila, že to není žádné zklamání. A nejdřív jsem dostala plyšového psa a pak i živého od zástupců města.

Jak náročné je teď se starat o dva vaše psy?

To byste se musel zeptat maminky, já po olympiádě moc doma nebyla. Jsem tam vždycky dva dny, ty si užiju naplno, uvařím, pohraju si se psy a jedu pryč. Ale až skončí sezona, budu s nimi. Asi to bude náročnější, ale moc se těším, bude to zase něco jiného než pádlování.

Reklama