Článek
Nakonec zvolil vosí design – žlutý trup lodi s černými pruhy. „Kdyby tam bylo té černé víc, v létě by se na sluníčku rozpálila a hrozilo by zničení,“ vysvětluje Dostál. S převažující žlutou ale nastal jiný problém. „Hrozně na mě lítá hmyz,“ směje se. „Prostě nejenom holky, ale i ten hmyz se na mě teď furt lepí,“ vtipkoval vytáhlý kajakář.
Horší je to pří tréninku. „Když člověk v pauze zastaví, sednou na něj komáři a hovada. Asi i tím, že mám sladkou krev. A když mě něco štípne, jak jsem hrozně alergickej, nateče mi to. Ani postříkat se repelentem nepomáhá,“ posteskl si Dostál, jeden z hlavních taháků víkendových závodů Světového poháru v Račicích.
Do normálního kajaku se nevejde
Design lodi je pro jednadvacetiletého kajakáře jen tématem ke vtipkování, mnohem podstatnější je její konstrukce. Se svými 202 centimetry a 111 kilogramy se totiž do řadového kajaku nenasouká. „Když si dám sedačku nejdál, tak se do něj vejdu, ale už jsem vepředu tak nalepený, že nemůžu kormidlovat. A špičku lodi mám pod vodou,“ popisuje své trable.
A tak mu výrobci už od dorostu chystají lodě na míru s dostatečně velkým otvorem, do něhož si sedá. Nyní je stejně jako většina světové špičky věrný portugalskému výrobci jménem Nelo.
„Když jsem mu napoprvé dodal informace o své předchozí lodi a míry, tak jsem tu loď, co mi poslal, vrátil. Byla malá. Ale od té doby už je to v pohodě,“ pochvaluje si Dostál, jenž ve čtyřkajaku ne náhodou sedí na třetí pozici. „Ta třetí díra je v něm největší. Já mám široké kyčle, tak se tam vejdu nejlíp,“ usmívá se.
