Hlavní obsah

Už není jen za komedianta. Může přijít moje éra, věří extrémní skokan Navrátil

Michal OsobaPrávo

Sedm let objíždí destinace série Red Bull Cliff Diving extrémní skokan do vody Michal Navrátil. Za poslední rok poznal zatím nejvíce bolesti po utržené šlaše v rameni i zranění menisku, ale také radosti, když v sobotu poprvé zvítězil ve velšském Pembrokeshire.

Michal Navrátil vyhrál závod série Red Bull Cliff Diving ve WalesuVideo: Reuters

 
Článek

Co vám po triumfu běželo hlavou? Pocit zadostiučinění?

Prožíval jsem kvůli zraněním těžké období. Vloni před prvním závodem jsem si při saltu na suchu urval bicepsovou šlachou, i tak jsem přes bolest odskákal většinu závodů. To už jsem se cítil hodně silný, na mistrovství světa v Kazani jsem nachystal nový skok. V září jsem byl na operaci, ale když jsem pak přes zimu skákal na zaoceánské lodi, přišlo další zranění.

Co se přihodilo?

Je tam hloubka jen čtyři a půl metru, dopadl jsem čistě a o to rychleji jsem byl na dně. Prošlápl jsem si koleno. Při prvních závodech jsem zjistil, že koleno není pořád stabilní, jak by mělo. Šel jsem na operaci s tím, že se ustřihne meniskus, za čtrnáct dnů bych měl být zpátky. Ale doktor mě zná, ví, jaký jsem blázen, tak mi radši meniskus přišil, takže to byl větší zákrok, ale do budoucna bych měl vydržet o dost víc.

A ke skákání jste se vrátil až nyní ve Walesu.

Jeden závod před čtrnácti dny jsem vynechal, to jsem teprve začínal běhat. Ale měl jsem zkušenost z Francie, kde mi o půl bodu uniklo druhé místo, teď jsem se soustředil na každý skok, abych neudělal chybičku.

Jak se za sedm let, během nichž se série účastníte, extrémní skoky posunuly?

Všechno šlo nahoru, především obtížnost. Jak se nemám kde vyskákat, většinou jsem měl něco připraveného o rok později než ostatní. A nechci být kaskadérem, který se rozmlátí s novým skokem. Loňský rok byl přelomový, naučil jsem se nový skok, jen jsem kvůli bolesti nemohl předvést maximum na závodech.

Jak tedy trénujete? U nás podmínky ke skokům z 27 metrů nejsou…

Vyskákal jsem se na skokanské show v Číně, než jsem v roce 2009 nastoupil do série, i když jsem tam prožil největší peklo z hlediska bolesti, aby si chodidla i kosterní aparát zvykly na ty rány. To byla velká škola, teď už spíš v bazénu trénuju jednotlivé prvky, abych všechno zrychlil.

Přes zimu stále jezdíte skákat na velké zaoceánské lodi. Je to pro vás jen možnost výdělku nebo i dobrý trénink?

Oboje. Beru to jako vojnu. Před snídání běhám kolem lodi, pak skáču sice z menších můstků, ale aspoň se oplácám. Kdybych šel rovnou na 27 metrů, tak pak chodím týden v bolestech.

Ještě vozíte na závody kostým Supermana, který vás proslavil?

Teď jsem ho vynechal. Bál jsem se, aby noha vydržela. Jinak ho vozím s sebou, ale jsem rád, že jsem se proslavil i závodními skoky, nejen tím srandovním, který také samozřejmě bolí jako každý z 27 metrů. Jsem rád, že už nejsem známý jen jako komediant.

Za rok je plavecké mistrovství světa v Budapešti. Budete chtít útočit na medaili?

Cítím, že ze mě dostávají lidi respekt, i ti, kteří byli před dvěma třemi lety nejlepší. Věřím, že by teď mohla přijít moje éra, kdy budu nejsilnější, získal jsem zkušenosti i klid.

Je naděje, že by se vaše disciplína objevila v programu olympiády v Tokiu?

Teď jsem se na to ptal jedné rozhodčí, říkala, že se to řešilo, ale bohužel tam nebudeme, jak zařadili jiné sporty. Škoda.

Reklama