Článek
"Jsem z toho tak nadšený, že nemám slov," říká se smíchem Micka při své krátké zastávce v Praze. Hned vzápětí ale začne vypočítávat pozitiva. „Už jen to, že se do vody chodí v devět a ne v sedm jako u nás. To byla první příjemná změna. Pak teplejší voda v bazénu. Sice o jeden, dva stupně, to je ale hodně znát. Další plus je úžasný kolektiv a samozřejmě přístup k tréninku," vypráví.
V čem se metody přípravy, díky nimž Italové sbírají světové vavříny, liší? „Tréninky jsou kratší, ale intenzivnější. Neplaveme dvě a půl, tři hodiny jako u nás. Maximálně dvě a klidně půldruhé hodiny. Ale o to svižněji. K tomu je třikrát týdně posilovna a v ní speciální plavecké cviky. A když je volno, tak se ještě chodí hrát třeba basketbal. Nenudíme se," líčí dvaadvacetiletý specialista na delší tratě.
Big John už neztrácí dvacet vteřin
Bez obalu ale Micka přizná, že začátky v tréninkovém centru v Ostii nedaleko Říma byly hodně krušné. „Kluci mi hodně ujížděli. Měl jsem sto chutí to zabalit a jet domů. Naštěstí mě hodně lidí podpořilo a teď to myslím zvládám solidně. Už tam není rozdíl třeba dvacet vteřin, ale maximálně pět, i méně," přibližuje.
Naopak přesazení do nového prostředí českého závodníka nijak nedeprimovalo. „Na nové lidi jsem se těšil, cítil jsem, že potřebuju změnu. Navíc jsem nešel mezi neznámé lidi, s klukama jsme se pravidelně bavili na závodech. Myslím, že jsem tam zapadl," usmívá se potutelně vyhlášený vtipálek, jemuž parťáci říkají Big John.
„Nešla jim moc do pusy výslovnost jména Jan, tak mi začali říkat John. A na nedávném soustředění v Americe se mi podařilo nakráčet do posilovny v takovém upnutém tílečku, zatímco ostatní měli mikiny, tak jsem byl rázem Big John. Občas na mě taky volají Mici, cazzo, což je v italském slangu jako naše vole," vysvětluje zasvěceně.
Limit ideálně na první pokus
Za oceánem Micka pobyl s týmem déle než měsíc a zejména tři týdny v arizonském Flagstaffu v nadmořské výšce přes dva tisíce metrů mu prý hodně daly. „Bylo to hodně náročné, druhý týden jsem měl problém vylézt schody do druhého patra. Pak se to ale ustálilo a po přesunu na Floridu jsem plaval časy jako na konci sezóny," popisuje nadšeně.
Jaké výkony by mohl předvádět v prvních závodech, Micka odhadovat nechce. Za dva týdny při semifinále české ligy v Praze-Podolí by ale rád splnil limit pro červencové mistrovství světa v Budapešti. „Ideální by bylo odpálit to hned zkraje sezóny a nemít nervy. Stylem přišel jsem, viděl jsem, stačilo mi, odcházím," uzavřel s úsměvem.
