Hlavní obsah

Měla jsem o mateřství trochu naivní představy, přiznává olympijská šampiónka

Praha

Dál chodí k vodě, jen místo tašky s vybavením na trénink s sebou bere kočárek. Olympijské vítězce na skifu Mirce Topinkové Knapkové se před necelými dvěma měsíci narodila dcera Adéla, a tak si sedmatřicetiletá veslařka postupně zvyká na roli maminky.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Mirka Topinková Knapková s dcerou Adélkou při představení čepice z olympijské kolekce pro ZOH 2018.

Článek

„Ze začátku to bylo náročné, jak je člověk unavený z porodu, každé dvě hodiny krmení. Malá měla žloutenku, v porodnici jsme byly deset dnů, ale po šestinedělí už jsem si vytvořila nějaký režim,“ vypráví Topinková.

Jiný zápřah než při sportu

I když už při těhotenství sbírala informace od kamarádek a známých, mateřská realita její očekávání poněkud upravila. „Občas mám pocit, že jsem měla naivní představy o těhotenství, porodu i péči o dítě. Myslela jsem, že to bude všechno v pohodě, ale je to trochu jinak,“ usmívá se.

Jaká byla nejnaivnější představa? „Asi, že se vyspím. První tři týdny po porodu jsem koukala, jaký je to zápřah. A to jsem si říkala, že jsem zvyklá na vrcholový sport, ale tohle je úplně něco jiného,“ poznala maminka Adélky, která se přitom původně měla jmenovat úplně jinak.

„Já měla jasno, že to bude Kristýnka. Ale pak zničehonic přišel intenzivní pocit, že by se měla jmenovat jinak a musí to být Adélka,“ líčí s úsměvem.

Návrat k tréninku zpomalila

Topinková se ve světové veslařské špičce pohybovala patnáct let a když oznamovala své těhotenství, dveře k návratu si nechtěla úplně zavírat. Plány na rychlý návrat alespoň k základnímu tréninku ale také vzaly za své.

„Snažila jsem se začít brzy, ale pak jsem měla málo mléka, tak jsem zpomalila. Nechci se připravit o kojení a upřednostňovat sport před Adélkou. Ve veslování jsem už stejně dokázala vše, co jsem chtěla,“ ví mistryně světa z Bledu 2011.

Úplně by na pohyb ale nemohla zanevřít. Týdně nachodí před sedmdesát kilometrů, občas se posadí na rotoped. „Sport a pohyb mi chybí, je příjemné, když se mi vyplavují endorfiny,“ pochvaluje si.