Článek
Cítíte po závodě ze stříbra zklamání, když jste sahala necelých dvě sta metrů před cílem po zlatu?
Začátek na olympiádě to je určitě parádní, ale zlato to není... Bylo k němu kousek. V tuto chvíli jsem nepatrně zklamaná, ale možná po pár hodinách ocením jeho hodnotu. Což pak člověk může, být zklamaná ze stříbrné olympijské medaile...
Měla jste k němu tentokrát nejblíže ze čtyř stříbrných medailí?
To spíš v Salt Lake City, kde jsem prohrála ve finiši se Scottovou. Tenkrát jsme ale nevěděli, že bojujeme o zlato, tam na místě v tu chvíli to bylo o bronz a já prohrála o pár centimetrů.
Jaký byl závod z vašeho pohledu?
Po sportovní stránce to byl superzávod. Velice těžký a rychlý. Myslím si, že se musel líbit i divákům, pořád se něco dělo. V závěru však byla Šmigunová o kousek lepší.
Napadlo vás v některém okamžiku, že byste mohla i vyhrát?
Dlouho jsem byla spíš skeptická, protože nás tam bylo vpředu hodně. Volnou technikou jsem se postupně rozjela a v začátku třetího kola jsem se cítila relativně odpočinutá. Věděla jsem, že jsem schopná jet vpředu...
Vy jste se snažila soupeřkám několikrát ujet...
To byl můj taktický plán, ale na vážno to bylo jen jednou. Už před závodem jsem říkala, že na dlouhé sprinty nejsem. Také jsem říkala, že nevím, jak na tom Šmigunová je. Nikdo ji dlouho neviděl. Zkoušela jsem to, ale pořád nás bylo relativně dost pohromadě. Když jsme pak zůstaly čtyři, znovu jsem se zkusila odpoutat, ale Šmigunová můj nástup zachytila. Ujet se jí nedalo. Taktika špatná nebyla, jen tohle jsem nechtěla. Nemyslím si, že by něco řešil dřívější nástup. Zůstaly bychom stejně my dvě. Šmigunové bych neodjela.
V průběhu závodu jste několikrát naznačovala, aby vás vpředu vystřídala. Dopadlo by to jinak, kdyby jste útočila z druhé pozice vy?
Věděla jsem, že je třeba jet vysoké tempo, aby soupeřky odpadávaly. Bylo tam dlouho moc lidí. Cítila jsem, že když se to podaří, zůstane nás méně. Šmigunová to tahala do kopců, já to zkusila roztrhnout také, ale zase jsem nechtěla jezdit na čele. Pak jsem to definitivně zkusila podle domluvy s trenérem v posledním stoupání. Kdybych ale byla v závěsu, nemohu říct, že bych ji ve finiši porazila.
Měla jste někde v průběhu závodu krizi?
Krizi jsem neměla, i když byl závod velice rychlý, už klasika se jela ve vysokém tempu. Právě v první části byl pořád krůček ke kolizím, zejména, když se to sjíždělo dohromady. Dávala jsem si tam pozor, ale tempo pár lidí utavilo. V druhé fázi volnou technikou se to přeci jenom víc trhalo a soupeřky odpadávaly.
Čekala jste, že z předpokládaných favoritek odpadnou Künzelová s Čepalovovou a věděla jste, že Björgenová vzdala?
Čelo závodu jsem čekala jiné. Překvapilo mně, že tam byly Rusky a Paruzziová, které jsem nečekala. Dvě tři jména, která jsem předpokládala, tam nebyla. O tom, že odstoupila Björgenová jsem vůbec nevěděla. Ale ona má další šance, i když to může naznačovat, že nemá moc formu.
Co jste cítila, když šla Šmigunová v cílové rovince před vás?
Když šla přede mne, v tu chvíli jsem věděla, že už nezrychlým. Neměla jsem na to. Ten kousíček mi chyběl. Neměla jsem dost velký náskok. Věděla jsem, že zlato je pryč.
Vyhovovaly vám podmínky závodu?
Byly perfektní, takové jsem si přála. Sluníčko nestihlo sníh rozehřát tak, aby hodně změkl. Kéž by to takhle vydrželo i na další závody.
Čtvrté olympijské stříbro, kam byste ho zařadila?
Všechny jsou stříbrné... To z Nagana bylo první a vyhrané na trati. Tohle z Pragelata bylo spíš na trati prohrané. Ale i to je strašně cenné. Ty dvě další... Však víte, jak to bylo.
Což když vám časem přijde zlato z tohoto závodu poštou...
O tom takhle vůbec nepřemýšlím. Šmigunová letos nevypadala na žádném závodě zázračně, naposledy závodila doma v Estonsku, pak zmizela. Hodně jsem o ní jako o velké soupeřce přemýšlela, vůbec jsem nevěděla, co si o tom mám myslet. Připravená přijela v každém případě výborně.
Hovořili jste spolu?
Jen jsem jí pogratulovala. Nevím, co bych si právě s ní měla povídat. Nemám k ní po tom, co má za sebou, právě dobrý vztah. Pořád v mém nitru je stín po těch věcech kolem jejího dopingu. Ale tím nechci nic naznačovat. Dnes byla lepší. Věřím, že mě porazila vlastními silami.
Naznačil vám tento závod něco před čtvrteční klasickou desítkou?
Klasika se jela ve vysokém, ale rovnoměrném tempu, takže se mi jelo dobře. Myslím si, že v boji o přední umístění se objeví hodně totožná jména jako v neděli, přibude jen pár nových.
Berete přeci jenom i přes určité zklamání nedělní stříbro jako uklidnění a splnění úkolu před dalšími závody?
Určitě, protože tady ode mne každý čekal medaili. Já jsem jí také moc chtěla. Každá medaile je cenná a je za ní dřina. Pro mne je to splnění takové té povinnosti a v klidu mohu jít do dalších závodů.
Už víte, jak oslavíte stříbro?
Skleničkou šampaňského, ale pak se rozleží únava a půjdu spát. Už také musím myslet na příští závod.
Může v některém přijít i vysněné olympijské zlato?
Ta šance je v každém závodě. Na startu začínáme všechny s nulou. Takže tady mám ještě dvě šance.
