Hlavní obsah

Zděšení a panika. Hrozné peklo, popisuje největší hvězda zimních olympiád životní drama

Oslo/Praha

Vyhrála všechno, co se dalo, v počtu individuálních triumfů ve Světovém poháru (114) vládne historickému pořadí, na olympijských hrách posbírala celkem patnáct medailí, což je na zimních hrách rekord. Jenže dnes už bývalá norská lyžařská hvězda Marit Björgenová nezažívala během kariéry jen chvíle triumfů a euforie. Nyní promluvila o nejhorším okamžiku své závodnické dráhy, kdy hrozilo, že bude její jméno nevratně poškozeno dopingovou aférou.

Norka Marit Björgenová je nejúspěšnější sportovkyní na zimní olympiádě v historii.

Článek

Peklo zažívala po návratu z jinak pro ni mimořádně úspěšného MS ve finském Lahti v roce 2017, na němž posbírala pět zlatých medailí. Radost z výsledků totiž záhy vystřídal šok. Měla pocit, že jedním okamžikem ztratí vše, čeho dosáhla.

Když seděla doma se synem Mariusem a přítelem Fredem Börre Lundbergem, volal ji doktor národního týmu Petter Olberg.

„Říkal, že obdržel zprávu o vyšetřování Mezinárodní lyžařské federace (FIS) s tím, že v antidopingových laboratořích v Lahti našli nesrovnalosti v jejím vzorku moči po závodě na 30 km. Cítila se, jako by jí někdo sevřel a zkroutil žaludek. Začala panikařit," píše spisovatelka a televizní moderátorka Ingerid Stenvoldová v knize o Björgenové „Vinner-hjerte" (Vítězné srdce).

 
 
 
View this post on Instagram
 
 
 

Příspěvek sdílený Marit Bjørgen (@mabjoerg)

Kniha popisuje osobní drama velké šampionky, která podle svých slov doma v Holmenkollenu propadla v nekonečný pláč a měla problémy vůbec normálně dýchat.

„Začala jsem mít z toho bolesti v břiše. Běžely mi hlavou případy Martina (Johnsruda Sundbyyho) a Therese (Johaugové) a říkala jsem si, že to není možné," popisovala Björgenová tok svých myšlenek s odkazem na dva krajany, kteří vyfasovali za dopingové prohřešky trest.

Vybavovala si prý skandální novinové titulky, blesky fotoaparátů na tiskových konferencích a veřejné zatracení.

Slavná lyžařka si o inkriminované události v souvislostí s vydáním knihy povídala i s listem Verdens Gang. Prozradila, že vzorek moči z MS obsahoval stopy 19-norandrosteronu, který je na seznamu WADA mezi zakázanými látkami zvyšující výkonnost.

Podle svých slov zjistila, že se do jejího těla mohla dostat přes tablety Primolut-N, což je povolený přípravek, který se u vrcholových sportovkyň běžně používá pro oddálení menstruace. A Björgenová ho uvedla na seznam užívaných léků. Vyšší koncentraci nakonec lékař vysvětlil větší dehydratací těla po třicetikilometrovém závodě.

„Snažil jsem se ji přesvědčit, že to dobře dopadne. Ale v ten moment, kdy si vyslechla výsledek testu a při vědomí tehdy čerstvého případu Johaugové, byla velmi vyděšená. Celá se třásla," vzpomíná lékař Olberg.

Spolu tři dny sepisovali vysvětlení pro FIS a následně čekala dva týdny na odpověď. To Norka popisuje jako hrozné dvoutýdenní peklo.

„Byla jsem neklidná, špatně jsem spala, měla jsem žaludeční problémy. A jen jsem čekala na ten telefonát," přiznala.

Z federace nakonec přišla uklidňující zpráva, že její vysvětlení je konzistentní s laboratorními výsledky a vyšetřování bylo ukončeno. Nicméně kauza jí prý i tak sebrala část radosti ze sportování.

Björgenová už dříve čelila kritice kvůli užívání léků proti astmatu, a to zejména od Polky Justyny Kowalczykové, která byla sama potrestána za doping po MS 2005.

Reklama