Článek
S národním týmem přitom odjel do dějiště už na poslední dvě mistrovství světa, jenže na soupisku se v Moskvě ani v Paříži po příjezdu posil z NHL nakonec nevešel. Teď ho podobný osud potkat nemůže.
„Vlastně je mojí výhodou, že hráči ze zámoří letos přijet nemůžou. Posledních dvacet let byl olympijský turnaj postavený na nich, třeba se ale jejich absencí otevřela cesta nejen mně, ale i celému českému týmu k úspěchu," usmívá se Kubalík.
Olympijský sen se naplnil
Před odletem do Koreje stihl až poslední domácí trénink reprezentace. „Fakt hodně se tam těším, i když ta pravá olympijská atmosféra na mě dýchne nejspíš až na místě," říká.
Když se mu po listopadovém odchodu z Plzně začalo dařit i ve Švýcarsku, poprvé si reálně připustil myšlenky na Pchjongčchang. „Pak už jsem to nosil v hlavě a po oznámení nominace jsem byl moc rád, že můj velký olympijský sen došel k naplnění," líčí kanonýr z AmbriPiotta, v jejímž dresu má z 23 ligových zápasů bilanci kanadského bodování 9+17.
Po návratu ze ZOH bude Kubalíka čekat boj o udržení ve švýcarské lize. Znalost protihráčů pro něj ale může být výhodou při vzájemném zápase ve skupině v Pchjongčchangu. „Mají tam hodně hvězd z ligy, bude to proti nim hlavně o bruslení. Hrají zarputile a pořád se sráží, takový ten kanadský styl. Duel se Švýcary vidím jako úplně otevřený," připouští.