Článek
Běžci na lyžích odpočívají v jednom z pokojů v olympijské vesnici, kde jsou ubytováni čeští sportovci. Vpředu je Aleš Razým.
Běžec na lyžích Martin Jakš ukazuje společnou chodbu bytu v jednom z objektů v olympijské vesnici, kde jsou ubytováni čeští sportovci.
Stoupající pára ze zvlhčovače zlepšuje suchý vzduch v téměř každém pokoji v jednom z objektů v olympijské vesnici, který obývají čeští sportovci.
Koupelna v olympijské vesnici.
Pokoje ve vysokých věžácích totiž tvoří zbrusu nové byty, které po skončení her získají své nové majitele. Drtivá většina je už předem prodána a organizátoři nechtějí riskovat, že je budou předávat poškozené.
Ubytování v čerstvě dostavěných bytech je na olympiádách běžnou praxí, ale korejská extrémní snaha o co nejmenší opotřebení je přece jen raritou. „Zalepili i poličky a lidé si nemají kam dát věci. To mi přijde jako úplná blbost," kroutí hlavou šéf české mise Martin Doktor nad jedním z nemnoha nedostatků jinak moderního bydlení. Vždyť například teplota, osvětlení se ovládají na displeji umístěném na stěnách pokojů.
„Ty zalepené kuchyně jsou škoda. Mohli jsme si uvařit něco k pití a nechodit pořád do jídelny," přiznává běžec na lyžích Martin Jakš. „Je pravda, že takhle zadělanou linku jsem ještě nezažil," přitakává jeho reprezentační parťák Aleš Razým, který je stejně jako Jakš na své třetí olympiádě.
„Ale zase to beru tak, že se snaží byty využít na maximální úroveň a je škoda utratit prachy za to, aby to pak chátralo. Ptal jsem se místních a ti říkali, že v okolí není kromě té vesnice vůbec nic, tak třeba se tím region obohatí," přemítá Razým.
Pokoj pro nemocné
Z českého týmu vesnici v Kangnungu zabydlují rychlobruslařky a krasobruslaři, už zítra se k nim přidají i hokejisté. V Pchjongčchangu bydlí všichni ostatní. A s ohledem na nárůst počtu členů výpravy na rekordních 93 sportovců museli Češi řešit i kapacitní problémy. O jeden z apartmánů se tak zatím musejí dělit s Poláky. „Míst je prostě málo. Slíbili, že každá země dostane samostatný apartmán," hlásí Doktor.
„Musíme mít vždycky i pokoj jako rezervu pro marodku, kdyby se někdo nakazil," vysvětluje šéf mise. Jeho štáb má sídlo v přízemí budovy, kde své „nádobíčko" rozbili i lékaři a fyzioterapeuti, ve sklepě je k dispozici menší posilovna. „Mně se nejvíc líbila vesnice v Soči, na tratě jsme mohli bez kontrol a bydleli v pěkné dodělané vesnici. Tady je to také dobré, jen možná chybí trochu zeleně," hodnotil Jakš.
Jágr v Soči zabral kolo
Rychlobruslařka Martina Sáblíková bydlící ve vesnici v Kangnungu naopak staví současné bydlení nad Soči. „Pěkné, útulné, nic nám nechybí. Není to tu roztahané jako v Soči, kde to bylo pojaté velkolepě a všechno bylo daleko. Tady je to kompaktní, na jednom místě, což je super," lebedila si dvojnásobná olympijská vítězka, která má spolu s kolegyní Nikolou Zdráhalovou k dispozici ve společné místnosti silniční kola upnutá do ergometrů. „Venku jezdit nejde. Je děsný vítr," vysvětlovala Sáblíková.
„Tady jsme od jídelny sto metrů. Ani nemáme kola jako v Soči, kde jsme je využívali. Teda, než dorazili kluci z hokejového týmu. Pamatuju si, jak přišel Jarda Jágr a říká: Na tohle mi už nesedejte, to je moje. A byli jsme namydlení," smál se při vzpomínkách na čtyři roky staré okamžiky krasobruslař Michal Březina.
