Článek
„Jsem naštvaný," přiznával drobnější Antonín, který v saních jezdí dole. Česká dvojice se nepopasovala se změnou podmínek, v den závodu se oteplilo. „Měli jsme sáňky postavené na to, že bude mráz, s ním jsme se v týdnu vypořádali dobře. Doufali jsme, že když dráha bude tvrdá, rychlejší a těžší, my toho využijeme a skočíme do desítky," popisoval třicetiletý Lukáš. „Kdyby měl led minus devět, tak myslím, že v desítce jsme, ale byl minus pět," krčil o dva roky mladší Antonín rameny.
Po první jízdě bylo sourozenecké duo dvanácté a zvažovalo, že na změnu teploty zareaguje úpravou saní. „Jenže když se něco mění, je nejlepší se na tom aspoň jednu jízdu svést a vyzkoušet si to. Tak jsme to riskli a jeli na tom, co po celý týden," popisoval Lukáš.
Ve druhé jízdě ale následoval propad o jednu příčku. „Nelituju, že jsme se tak rozhodli, kdybychom něco měnili, mohli jsme se ve druhé zatáčce vyklopit a byli bychom ještě víc naštvaní," přemítal Lukáš Brož.
Společně jsou už na třetí olympiádě. V Turíně byli šestnáctí, do Vancouveru se nekvalifikovali, v Soči a teď brali shodně třináctou příčku. S Pchjongčchangem se rozloučí čtvrtečním štafetou. Vydrží další čtyři roky? „Musíme to s bráchou probrat, co by se dalo zlepšit kolem saní... Necháme to otevřené a dáme vám vědět," usmál se Antonín Brož.
