Článek
Na helmu si nechal barevně vykreslit několik motivů, které jsou pro něj podstatné. „Letadlo, se kterým rád lítám, golfový míček, windsurfové prkno, helikoptéru z Aljašky a ještě pár dalších zábavných věcí," vypočítává Kraus. „Navíc ten umělec dělá hrozně pěkné lebky, tak ty tam mám hned dvě," doplňuje.
Kraus dodal Škapovi fotografie, podle nichž grafický design helmy vznikal. „Udělal to tak dobře, že jsem mu do toho už nezasahoval. Když se mě na letišti ptali, co si vezu pro štěstí, nevěděl jsem, teď už je jasné, že je to ta helma," usmíval se Kraus.
Teprve ve středu si pořádně zatrénoval. Při první jízdě v neděli spadl, což mu dodnes připomíná podlitina na stehně. „Před jedním skokem se mi zasekla lyže a šel jsem přímo na led. Trochu se mi tam udělalo jelito, ale vím o něm, jen když se v noci převalím na bok," mávl rukou. Další dva dny pak tréninky omezilo počasí. „V úterý jsme stáli na startu a čekali, pak si řekli, že to nemá cenu," popisoval Kraus.
S kamerou, či bez?
Devětatřicetiletý nestor skikrosových tratí se ve středu projížděl tratí v extrémním parku Roza Chutor i s kamerou na helmě, ale ještě není rozhodnutý, jestli si ji stejně jako zlatá snowboardkrosařka Eva Samková vezme také na závod.
Ze spolupráce s úspěšným snowboardkrosovým týmem těží i při svých trénincích. Na startu je kanadský servisman J. P. Trottier, u trati mu asistují trenéři Samkové a spol. Marek Jelínek s Jakubem Flejšarem. „My si dokážeme pomoct," pochvaluje si Kraus.
„Samozřejmě některá místa na trati jsou pro nás lyžaře těžší, jiná jednodušší. Důležitý bude start, tři boule před poslední klopenkou a pak cílový skok," tuší Kraus, jenže při olympijské premiéře skikrosu ve Vancouveru skončil jedenáctý. Plán pro Soči? „Myslím, že kdo si sem nejede pro medaili, tak by tu neměl být," dodává.
