Hlavní obsah

Bosý muž v suknici. Provokuje běžce i policii

Praha

Tomáše Zahálku už chvíli znám. Sympatický, slušný mladý muž. Člověk by řekl, že je někdy až moc slušný. O to více okolí překvapí, kde všude se odváží vybočovat z řady, na co všechno má kuráž - chodí a běhá v podstatě všude naboso. A v podstatě všude chodí v kiltu, mužské variantě sukně.

Foto: archiv T. Zahálky

Pokud Tomáš zrovna neběhá naboso, tak létá.

Článek
Fotogalerie

Známe tě jako tajemného bosého běžce v suknici. Kdy jsi s tím vlastně začal?

Z bot mě na výletech bolelo kde co, tak jsem to zhruba před čtyřmi roky zkusil i bosky. Výlety i kolem 40 km. Pak jsem se v září 2013 nechal jako neběžec od kamarádů v hospodě hecnout na Běchovice. Desítku prý uběhne každý ‒ a už jsem u běhu zůstal.

A co ta sukně?

Mně bylo v létě v kalhotách i v kraťasech vedro a navíc to má švy zrovna na tom nepraktickém místě. Drhnutí zpocené látky o stehna taky moc nemusím. Pozorováním jsem zjistil, že ženy nosí v létě sukně nebo šaty. Přiznávám, že jsem zkusil i dámskou sukni a potom jsme se ségrou spíchli tohle, tedy „Kilt po česku" (Tomáš kilty i šije a prodává - pozn. red.), který lze použít na turistiku, běh. Dneska na běžky, zítra s motýlkem i do společnosti.

Běháš naboso celý rok?

Skoro celý. Teď v zimě zkouším i boty, abych otestoval zbraně soupeřů, ale moc mi to v nich nejde.

Proslýchá se, že jsi celý minulý rok závodil. Kolik jsi stihl závodů, kolik jsi toho celkově naběhal?

Od Běchovic 2013 jsem stihl 57 závodů. Z toho tři v klasických běžeckých botách. Ono v minus pěti stupních a na ledu opepřeném posypovými kamínky bych byl naboso určitě poslední. Zatím mám 1930 kiláků. U nás jsem běhal skoro všude, namátkou Běchovice (56:46, podruhé 44:53), dvakrát Zimní běh na Blaník, Pečky, Křížová desítka v Hradci, Pražský maratón (4:10:23), Mácháč Run Fest, Běžíme na hrad Velhartice, RunTour, Báječný letní kros, Běh na Lysou horu, Jesenický maratón, Půlmaratón Moravským krasem (1:47:32), Kunětická devítka, Dvě míle (13:17) ...

Jak vlastně trénuješ běh naboso?

Trénuji stylem chaos a pokus/omyl a vlastně i na závodech. Trénuji spíš běh v botách, se kterými nemám moc běžeckých zkušeností. Občas si někdo myslí, že jsem běhal v botách a pak naboso. Neběhal jsem vůbec a ve škole sotva uběhl 300 metrů. Bosky mi to jde samo, ale doporučuji začít nejdříve bosou chůzí a zvyknout si na jiný styl. Běhám sám, občas se přidám k nějaké běžecké skupině.

Jak se Ti běhá v sukni? Jaké jsou výhody a nevýhody takového běhu?

Kdybych si před Běchovicemi začal shánět běžecké boty a běžecké oblečení, tak bych, myslím, asi ani nevyběhl. Mezi výhody patří, že sukně větrá a nikde nic nedře a nejsem zpocený jako z upnutých elasťáků. Dá se tak tedy přijít na závod, běžet a odejít. To samé "boty", tedy chodidla. Mezi nevýhody patří třeba to, že když jsem běžel tři čtvrtě hodiny v hustém dešti a kroupách na Jesenickém maratónu, tak kilt hodně ztěžkl. Asi jako když se vyndá z pračky. Pak na běžkách ‒ pohoda, než jsem sebou v zatáčce fláknul a měl zadek od sněhu.

Jak běh ovlivňuje tvůj život?

Zlepšuje pohodu, čistí hlavu a rozhýbe ztuhlé tělo od počítače. Je to jak kdy, někdy běhám víc kilometrů hned za sebou. Někdy jen třeba dva.

Běh si prý nenecháváš jen sám pro sebe. Pomáháš tím někomu? A jak?

Běhám pro Sportovní klub vozíčkářů Praha, dávám korunu za kilometr. Pak jsem běžel zatím dvakrát za Světlo pro svět, když jsem se tři dny před startem maratónu konečně rozhoupal, že to zkusím uběhnout a koupil si přes ně číslo. A několik dalších charitativních závodů třeba Prague Barefoot Run, Běh s batohem... Na charitativním běhu pro Péťu z Pece na Sněžku, jsem zvládl v limitu třikrát vyběhnout nahoru. Nejlepší čas byl 1:15, dolů se jezdilo lanovkou. Ti, co stáli tu asi dvouhodinovou frontu na lanovku, asi koukali, že furt jezdím dolů. Pak na Hradeckém půlmaratónu s vozíkem za RWTTC. Ještě běhám jako trasér se slabozrakou Evou. Celkem jsem takových závodů zaběhl doposud 14.

Na fotkách tě často vidíme s vlaky. Co máš s nimi společného?

Z Pardubic je to vlakem všude kousek. Vlakem jezdím pracovně i na většinu závodů. Ve vlaku vyjím obsah svého batohu, odpočinu si a nemusím hledat místo na parkování. Vozový park našich drah se za poslední roky velmi výrazně zlepšil. Jednou jsem jel na závod dokonce i taxíkem.

Prý jsi měl nějaké oplétačky s policií skrze ty své bosé nohy?

S policií ne, s ochrankou v pardubickém obchoďáku. Řekli mi: "Vy jste neslušně oblečen, zavoláme policii." Řekl jsem, zavolejte ‒ a nic. Další dva pak byli ještě lepší, ti mi začali i tykat. Až následně jim začala vadit i sukně. Řekl bych, že tam asi nesledují novinky a trendy nejen v pánské módě.

Co máš v plánu dál?

Chci běhat hlavně na pohodu. Letos vyzkouším svůj první ultra, Jizerský ultratrail 66 km a maratón bych chtěl dát pod čtyři hoďky. Pak jako trasér s Evčou. Jo, ještě bych se chtěl umístit na bedně, třeba v bosé kategorii na půlmaratónu KVOK Kolín. Na běžném závodě nemám v kategorii muži A se svým bosým plazením 10 km pod 45 minut na bednu šanci. S obutím už vůbec ne, to dělám 10 km za 48 minut.

A běhat naboso už chceš navždycky?

Ano, převážně chci běhat naboso. Pokud ale bude na trati hlavně štěrk nebo kamínky, tak budu rád za sandále nebo boty. Naboso jsem už dvakrát na takovém povrchu okusil poslední místo.

Přejeme, ať je Bosá Síla vždy s Tebou, Tomáši!

Běháte někdy naboso?
Ano, je to příjemné
33 %
Ne, je to nesmysl
13,7 %
Nezkoušel jsem to
48,9 %
Uvažuji o tom, ale nemám dostatek informací
4,4 %
Celkem hlasovalo 1076 čtenářů.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články