Článek
Zajímavostí je určitě Plašilův návrat. Během svého působení jste ho letos povolal vůbec poprvé.
Již na jaře jsme o něm uvažovali. Jardova pozice v Catanii však byla velice složitá. Moc tam nehrál, navíc sestoupili. Návratem do Bordeaux jako by ožil, má pozici v kvalitním týmu - ve svých letech a při svých zkušenostech. Už měl i kapitánskou pásku. Odvádí dobré výkony, jeho tým je v tabulce nahoře. Nominaci si zaslouží, byl jí příjemně překvapen.
Naopak klíčoví muži Čech a Rosický sehráli v klubu od duelu s Nizozemskem jediný zápas v anglickém Ligovém poháru...
Určitě jsem věřil, že jejich minutáž bude větší. Hlavně po diskusích s Petrem, že by mohl dostávat víc prostoru. Je z toho určitě zklamaný, zažívá v Chelsea jinou situaci. Zatím všude, kam přišel, byl jedničkou. Ale za dva tři měsíce snad formu neztratil. A v lednu se asi bude rozhodovat víc než v létě, co dál... Pokud jde o Tomáše s Petrem, sázíme prostě na kvalitu, kterou tady dlouhodobě dokazují. Také v zápase s Holanďany ji předvedli.
Dovedete si vysvětlit, proč Rosického kouč Wenger v Arsenalu tak přehlíží?
Já na rozdíl od jiných kolegům trenérům do řemesla nekecám. Nevím, co k tomu Wengera vede.
Kdo ještě vám v nominaci chybí?
Třeba útočník Kozák, dál trénuje individuálně. Pak třeba stoper Holek. Také měl zdravotní problémy, dává se do kupy, zatím jsme však vzali jiné. Věřím, že v nominované stoperské čtveřici máme velkou sílu. A Holka k nim řadím také.
Nejlepším střelcem české ligy je momentálně Libor Došek. O kanonýrovi Slovácka jste neuvažoval?
Kdybych se měl rozhodovat o jednom zápase a proti soupeři, kde by Libor mohl být výrazný, protože by to bylo hodně o standardkách a dobývání, mohl by tady být. On a třeba Wágner formu dokazují a jsou to trochu jiné typy, než jaké tady máme. Libor už má svůj věk i jisté zdravotní problémy, ale samozřejmě mě napadá.
Nadcházející dvojzápas vám nachystá daleké cestování. A také umělou trávu, na níž se bude hrát v Kazachstánu.
Roli v přípravě to samozřejmě hraje. V Kazachstánu je šestihodinový posun, takže vítáme, že dvouhodinový rozdíl v Turecku nám posun trochu zkrátí. Přizpůsobíme program tomu, v jakých časech se tam bude hrát. Pracovali jsme na tom. Pokud jde o umělku, v Turecku budeme hrát na normální trávě. Na umělku se začneme připravovat až ve chvíli, kdy zápas v Turecku skončí.
Jak se vám vůbec zamlouvá, že se některé soutěžní zápasy hrají na hřišti s umělým povrchem?
Třeba Salcburk nebo Trenčín na umělce hrají již delší dobu, Sparta na ní nedávno hrála ve Zwolle. Trávník musí mít kvalitu čtvrté generace, není to jen koberec na betonu. Dají se na tom dělat i skluzy, nejste už po nich spálení. Musíte se přizpůsobit tomu, na čem hrajete, ale rozhodují hráči na hřišti. Navíc Kazachstán hraje před zápasem s námi v Nizozemsku, asi tedy také nebude trénovat na umělce.
Nejdřív Turecko, pak Kazachstán. Jací soupeři vás tam čekají?
Oba jsem měl možnost vidět. A oba teď přecházejí na módní trend se třemi obránci. Turci hodně kombinují, většinu hráčů mají z domácí ligy a tlačí se dopředu. Hodně nás prověří, protože první zápas na Islandu jim nevyšel. Dostávají se pod tlak a duel s námi potřebují zvládnout. I Kazaši už jsou dobře organizovaní. Překvapilo mě, že mají pět šest hráčů kolem 190 centimetrů. Výškové převahy využívají, třeba auty jsou schopní hodit do vápna i ze vzdálenosti dvacet, třicet metrů.
