Hlavní obsah

Hrozně nerad jsem za vola, říká brankář Málek po pěti týdnech na střídačce

Vladimír KolářPrávo

Žádný jiný brankář z těch, co letos chytají extraligu, nemá na kontě tolik utkání bez obdržené branky jako Roman Málek. Čisté konto udržel 44krát, v této sezóně třikrát. Ač má jeho jméno skvělý zvuk, proseděl na vítkovické střídačce pět týdnů v kuse.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Roman Málek v brance Vítkovic.

Článek

Jak jste snášel dlouhou zápasovou pauzu na přelomu roku?

Těžce, nebyl jsem zvyklý tak dlouho nechytat. Čím déle jen trénujete, tak je vám hůř a hůř. Nejsem ale ten, kdo by šel za trenérem a vyptával se, kdy dostanu znovu šanci. To bych sám sebe dostal pod ještě silnější tlak. Kouč jasně řekl: půjdeš zpátky, až přijde tvůj čas. Místo mě byl v brance Filip Šindelář a vyhrávalo se, proto nebyl důvod udělat změnu.

Myslíte, že v tomto směru je post brankáře hodně citlivý?

Rozhodně, gólman by se měl měnit, jen když se prohraje. Takže do sestavy jsem se vrátil až po našem zaváhání doma se Spartou.

Co s vámi dělá reakce obecenstva na chyby vaše i spoluhráčů?

Hala pokaždé tak nějak zvláštně zahučí. Je to signál, že někdo je za vola. Útočník, který promarnil vyloženou šanci, obránce, po jehož chybě jsme dostali gól, anebo gólman, který tomu mohl a měl zabránit. Já jsem za vola hrozně nerad.

V této souvislosti se musím zeptat na Marka Malíka, žádný jiný hráč totiž není vítkovickými fanoušky tolik kritizovaný. Je to tak, že letos hraje hůře a svými častými chybami vás, brankáře, dostává do úzkých?

To je nepříjemná otázka. (dlouho přemýšlí) Odpovědi se ale nevyhnu a Marka se zastanu. Málokdo umí vymyslet a dát dlouhou a přesnou přihrávku jako on. Každá taková je ale vždycky na hraně rizika. Abyste v hokeji udělali něco, čím soupeře dostanete, musíte i riskovat. Lidi by měli ocenit, kolik takových přihrávek se Markovi povede. V tom je jedinečný a jeho přínos pro tým je velký. A chyby? Jak už jsem řekl, děláme je všichni.

Tato sezóna je zvláštní, protože ve třech čtvrtinách soutěže hráli hokejisté ze zámořské NHL. Jak jste to vnímal?

Špatně a hned vysvětlím proč. První dva zápasy v sezóně jsme vyhráli, třetí nás čekal v Kladně. Hvězdy jako Jágr, Plekanec nebo Židlický poprvé nastoupily na starém domácím zimáku, a jak jsme byli v rozletu, tak nám porážka s nimi přistřihla křídla a my se ocitli v krizi. Hned na to jsme prohráli derby s Třincem a už jsme se v tom babrali. V další čtvrtině jsme hráli znovu v Kladně, protože došlo na změnu pořadatelství, a všechno se opakovalo. Zase jsme byli v rozletu a po porážce spadli do další krize.

V čem byli pro extraligové brankáře útočníci ze zámoří nebezpečnější?

Jejich největší předností jsou opravdu moc šikovné ruce. Taky hodně záleželo na tom, jestli byl v lajně jeden útočník z NHL, nebo jich bylo víc. Jágr s Plekancem, Tlustým a bekem Židlickým byli naprosto excelentní. Jakmile byli na ledě, byl to hokejový koncert. Pardubičtí Krejčí s Hemským si to zase v přesilovkách spolu házeli, až se nechtělo věřit tomu, že to tak vůbec jde.

Už dříve jste prozradil, že motivy na masku vám vymýšlejí synové. Jaká byla jejich poslední volba?

Optimus Prime, kladný hrdina z akčního animovaného seriálu Transformers. Ale není to tak, že co Roman s Jakubem navrhnou, to se na masku stříká. Některé jejich návrhy mi přijdou ujeté a odmítám je. Taky chci, abych ten obrazec viděl jenom já, když se na masku zblízka podívám, a ne abych jím otravoval diváka v hledišti.

Starší Roman chytá za žáky Vítkovic. Mladší Lukáš chce být také jako táta?

Do brány by chtěl taky, ale nesmí. Zakázal jsem mu to, aby netrpěl. Hokeji propadl, bruslí, ale může být jen útočníkem nebo obráncem.

Reklama

Související témata: