Článek
„Slíbil jsem našim, že ten gól už konečně dám. Táta mi furt nadává, že nestřílím příklepem. Dneska jsem to zkusil zápěstím a spadlo to tam, takže mu hned zavolám a vysměju se mu," říkal po zápase třiadvacetiletý zadák, jenž svým gólem ve třetí třetině uzavřel skóre na konečných 4:1 ve prospěch sešívaných.
„Konečně mi to tam spadlo," smál se obránce, který ale svou trefu v reálu neviděl. „To až pak na opakovaných záběrech na kostce. „Po střele jsem se totiž musel zapřít, protože po mně letěl hráč, takže jsem koukal, aby mě nesestřelil. Až když diváci zvedli ruce, tak jsem zjistil, že je puk v bráně."
Odchovanec Zlína, za který rovněž v extralize nastoupil, poprvé do nejvyšší tuzemské soutěže zasáhl právě v dresu Komety. I proto byl rád, že právě proti Brnu poprvé skóroval. „Opravdu mě to potěšilo, ale víc jsem rád za tři body. Je úplně jedno, proti komu by to bylo. Hlavně když budu hrát a budeme vyhrávat," tvrdil Šenkeřík.
„Jsem rád, že jsem gólem potěšil rodiče i přítelkyni, která byla v hledišti. Myslím, že nám moje branka pomohla, protože Kometa se už pak na nic nezmohla. Byla taková otrávená a my už to jen dohrávali," neuniklo Šenkeříkovi, jenž za svou premiérovou trefou bude muset přispět do klubové kasy.
„Hned na střídačce mi kluci hlásili, že to mám za pět tisíc. Zezačátku to bývá drahé, pak to snad bude lepší," věří Šenkeřík a neskrývá, že by rád ve Slavii zakotvil natrvalo. V této sezóně totiž zatím pendluje mezi červenobílými a prvoligovým Berounem. „Máme ve Slavii šest beků, já jsem jako sedmý. Doufám, že jsem zahrál slušně, ale uvidíme, jak se to líbilo, nebo nelíbilo trenérům."
