Hlavní obsah

Sourozenci v národním dresu. Po Tomáši Zohornovi je v reprezentaci také bratr Hynek

Martin KézrSport.czPrávo

Bratři se tlačí do hokejové reprezentace. V přípravě před letošním MS zářil pardubický Tomáš Zohorna a nebýt zlomeného nártu, jel i na šampionát do Minsku. Teď je mezi nováčky letního kempu jeho mladší bratr, 24letý útočník Komety Hynek Zohorna.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Útočník Hynek Zohorna na srazu hokejové reprezentace.

Článek

Kometa ještě ani oficiálně nezačala přípravu na ledě, takže jaké to pro vás bylo začít po letní přípravě bruslit hned s reprezentací?

Měli jsme tento týden v Brně jen dobrovolné tréninky, ale když se ozval národní tým, že mám přijet, šel jsem si dvakrát zabruslit, abych byl alespoň trochu rozhýbaný.

Přitom původně jste nominovaný na čtyřdenní tréninkový cyklus do Edenu nebyl a pozvánku nakonec dostal až jako náhradník. Hodně vás překvapila?

Měl jsem především velkou radost. Brácha o reprezentaci pod trenérem Růžičkou nadšeně vyprávěl, tak teď dostávám šanci i já. Vlastně jsem měl i štěstí, že se někteří hráči zranili a místo nich jsem tady. Je to jiné trénování než s Kometou, jsem rád za novou zkušenost.

Mezi těmi omluvený byl i váš sourozenec. Není ještě stále fit po tom jarním zranění?

Velká škoda, že nám nevyšlo společné setkání, nastaly tam nějaké komplikace. Pořád ale věřím, že se to nám ještě někdy podaří a potkáme se v národním mužstvu.

Stihli jste aktuální situaci s Tomášem probrat?

Mrzelo ho hodně, že nemůže na kemp ještě přijet. Léčení trvalo přes dva měsíce. Teď byl na rentgenu a noha se lepší, ale ještě nedokáže trénovat na sto procent. Řekl bych, že je zatím v takové náběhové fázi, proto se taky hned trenéru Růžičkovi omlouval.

Soupeřili jste spolu už jako malí, kdo se třeba první dostane do reprezentace?

Ani ne, když jsme s hokejem jako děti začínali, nedovedli jsme si vůbec představit, že bychom byli v nároďáku. Za sebe mohu říct, že jsem ta generace, jejíž sen byl NHL. Ale někdy v sedmnácti jsem zjistil, že ta moje hokejová cesta bude asi jinačí.

Pokud je na ní zastávkou národní tým, tak nevede špatně, že?

Rozhodně to není špatná cesta. Hokejový život přináší různé příležitosti, akorát je správně uchopit. Právě tu premiérovou pozvánku takhle nějak beru. Teď s nároďákem trénuju, rád bych si za něj v sezóně i zahrál. Kdyby to vyšlo společně s Tomášem, vzal bych to jako bonus.

Jak moc funguje hecování mezi bratry Zohornovými?

Docela jo. V extralize si dáváme vždycky mezi sebou takový minisouboj, ale jinak si vzájemně přejeme. Tomáš se byl na mě podívat v Brně na finále, když jsme hráli se Zlínem a já ho zase viděl na vlastní oči v přípravě reprezentace s Nory v Havlíčkově Brodě.

Největší radost z vašich dobře rozjetých kariér mají rodiče?

Rozhodně, už to bylo znát čtyři roky zpátky, kdy nás viděli ve finále extraligy proti sobě. Od té doby jim naše výkony jsou snad satisfakcí za všechno, co pro nás kolem hokeje dělali. Oba hrajeme extraligu, během pár měsíců jsme i oba nakoukli do reprezentace, tak to mělo smysl.

Reklama