Článek
Pověrčivost je v lidech hluboce zakořeněna a není tomu jinak ani mezi těmi, kdo se chystají příští měsíc reprezentovat USA na zimních olympijských hrách v kanadském Vancouveru. Mnozí z nich se snaží zajistit si výhodu a někteří se uchylují k roztodivným věcem.
"Když vyhraju nějaký závod, většinou záleží na tom, co mám na sobě, jaké ponožky nebo jaký rolák. Ale nejdůležitější ze všeho je to, jaké si obleču spodní prádlo. Věřím na připravenost a na výkon, ale zároveň taky na to, že je potřeba mít trochu štěstí," říká skikrosař Casey Puckett. Někdy se ale štěstí taky unaví, protože Puckettův start na jeho už páté olympiádě je teď kvůli zranění ramene ohrožen.
Rychlobruslař Chad Hedrick sází na keksy se zapečenou věštbou. "Před olympiádou v roce 2006 mi jedna z nich předpověděla, že 'je nablízku má zlatá příležitost'," tvrdí Hedrick. A bylo to tak, jelikož v Turíně vyhrál zlatou, stříbrnou i bronzovou medaili. Příznivé věštby proto nosí stále při sobě a bývá jich 25 až 30.
Tři míčky, mince, fotografie
Pověrčivost a sport k sobě patří. Někteří baseballoví hráči odmítají zmínku o blížící se prohře s nulovým skórem, mnozí tenisté by v životě nevzali do ruky tři míčky najednou, golfisté nosí zase v kapse pro štěstí minci.
Skeletonistka Noelle Pikusová-Paceová závodí jedině v helmě, v níž má zastrčenu fotografii své dvouleté dcery, a na saních s obkreslenou dcerčinou dlaní. "Vždy si dám pusu na dlaň a pak plesknu do té její," říká provozovatelka nebezpečného sportu.
Lyžařka Michelle Roarková zase nastupuje na hrbolatou trať navoněná vždy stejným parfémem vlastní značky. Řídí se radou psychologa, který tvrdí, že si má před závodem představit sama sebe při dobré jízdě všemi pěti smysly. Zjistila, že si své vítězství umí představit sluchem, zrakem, chutí i dotykem, ale že s čichem má potíže. "Neměla jsme tušení, jak má kvalitní lyžování vonět," řekla. Protože žádný z parfémů na trhu ji neuspokojil a nezdál se jí dost vítězný, založila vlastní firmu Phinominal, která vyrábí kolínské vody a parfémy z přírodních produktů.
Sportovní psycholog Jerry May na vztah pověr a výkonu nevěří. "Nelze dokázat, že by z vás mohl parfém učinit lepšího bruslaře nebo lyžaře," prohlásil. Trenér Jonathan Katz se ale na věc dívá s větším porozuměním. Víra v amulet nebo rituál snižuje úzkost a poskytuje něco, co lze mít pod kontrolou. "Nic proti pověrčivosti nemám, pokud to nějak dotyčného neomezuje," řekl.
Rutina je lepší, říká psycholog
Psycholog Sam Maniar je toho názoru, že mechanická rutina potřebná třeba při odpalování baseballových míčů je mnohem účinnější než čekání na pomoc amuletu. Sportovci se musejí při rutinním úkonu plně soustředit a nemají čas zabývat se něčím, co se stalo nebo stane.
Z pověry se taky může stát překážka dobrého výkonu. "Jestliže věříte v to, že nejlepšího výsledku dosáhnete za slunečného dne, máte za mraků problém. A jakou zálohu máte připravenou, když na poslední chvíli zjistíte, že máte děravou ponožku?" táže se.
Běžkařka na lyžích Liz Stephenová to řeší následovně. Vozí s sebou na závody několik párů ponožek pro štěstí, avšak pouze jediný pár rukavic. Uznává, že je to směšné, ale vysvětluje to takto: "Čím víc pověr, tím hůř se soustředíte na to, že jste tu kvůli závodu." Její kolega Billy Demong proto už dávno veškeré pověry hodil za hlavu. "Rituály se vždy staví do cesty, zatímco rutina vede na stupně vítězů. Já rozhodně žádné ponožky pro štěstí nemám," řekl.
Akrobatický skokan na lyžích Jeret Peterson si myslí, že "pověry a amulety jsou pro ty, kdo nemají dostatečnou sebedůvěru". Peterson o štěstí ví své. V roce 2006 investoval 550.000 dolarů (10 miliónů korun) vyhraných za jedinou noc v kartách do nemovitostí. Jejich ceny se ale v následujícím roce propadly a Peterson zbankrotoval. Olympiáda ve Vancouveru bude jeho třetí, i když z té v Turíně musel předčasně odjet, jelikož byl za opilost na jednom z večírků z týmu vyloučen.
