Článek
Do Vancouveru jste letěl hned po posledním zápase z Minnesoty, dorazil jste v noci, hned dopoledne jste šel na led. Necítíte únavu?
Všichni jsou na tom podobně. Přesun byl trochu hektičtější, nabrali jsme zpoždění, přiletěli ve dvě hodiny, kluci už spali. A já myslím, že to taky dospím. Bylo fajn, že jsem mohl být zase hned na ledě s klukama.
Během sezóny jste měl trochu volnější rozjezd, ale teď už sbíráte body pravidelně...
Pravda, začátek byl trochu pomalejší, ale já jsem pořád stejný hráč jako minulý rok.
Čím to, že váš start v Minnesotě byl trochu rozpačitý?
Nový trenér, systém, spoluhráči... Změna není vždycky jednoduchá, tím si projde každý, kdo vymění tým. Ale v poslední době už jsem se cítil dobře.
Už na vás dolehla olympijská atmosféra?
Poslední dva týdny už na olympiádu ani nešlo nemyslet. Jsem rád, že jsem tady.
Takže už jste při příletu byl informován třeba o zlatu rychlobruslařky Sáblíkové?
Všechno jsem věděl. Vím, že kluci byli na zahájení i na rychlobruslení, já to bohužel nestihnul, když jsme ještě hráli. Snad se dostanu na další závod.
Zámořští novináři ani experti český tým mezi favority neřadí. Neštve vás to?
Vůbec, je to jedině dobře. Necháme je u toho... My máme dobrý tým a spoustu šikovných kluků a můžeme udělat dobré výsledky. Bude hodně záležet na startu turnaje.
Bavili jste se v kabině o tom, že hned několik Slováků trápí zdravotní potíže?
Zatím ne. Jen večer jsme se bavili s Hossou cestou z večeře, myslím, že budou do středy v pořádku.
Jde pro vás jako útočníka z mohutného obránce Zdena Cháry strach?
Z takového malého kluka? (úsměv) Já s ním hrál tři roky v Ottawě, teď hrávám proti němu, je to jeden z nejnepříjemnějších obránců. Se svoji výškou a tím, co umí, je jeden z nejlepších beků v celé lize.
